V Besedňáku se ještě za dob mých studií v Brně v 80-tých letech čepoval Budvar.
Bylo to jedno z velmi mála míst kde byl k mání a byl tam vždy dobře ošetřen. Byla to takové kultovní místo, alespoň pro mne a mé kamarády.
Dva hlavní sály oddělené vestibulem se lišily i svou klientelou - už tehdy zde bylo unikum - jeden sál byl totiž nekuřácký, což v té době bylo ještě míň vidět než dnes.
Otvíračka byla až odpoledne (v poledne sloužil podnik jako závodní stravovna).
A co bylo hlavní - záhy po otevření až do zavíračky bylo totálně plno. Když jsem párkrát zatoužil po vzpomínce z mládí, tak poloprázdný Besedňák ve mne vyvolával jen smutek.
Takže jde jen o návrat do dříve nejznámější "Budvarky" v Brně. Někdy se zajdu zase podívat.