Budějovický Budvar posiluje své pozice v Brně

Tady se v místních hospůdkách a pubech dá natrefit na různé pivní značky. Zřetelnou převahu má pochopitelně domácí pivovar Starobrno. Taky na tom dlouhodobě a úspěšně pracuje. Pak je jistá mezera a následují ostatní. Především tuzemský dominátor z Plzně se svými „ovečkami“ Gambrinus, Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel (nošovický Radegast jen velmi zřídka). Dále Pivovary Staropramen, zastoupené hlavně pivem ze Smíchova, v lepších provozovnách doplněné ještě prémiovými Velvetem a Keltem a poté další, včetně právě Budvaru, jenž společně s Krušovicemi tvoří sedmičku s největším podílem na brněnském pivním trhu. Bohužel, raději bych v této rádoby „exkluzivní“ společnosti viděl jiné, ale realita je jedna věc, přání druhá......

To, že Budvar začíná být na brněnské mapě hospod vidět čím dál více, je zcela nepopiratelný fakt a dost možná, řekl bych zcela jistě, si toho všiml nejeden místní vyznavač piva. Skutečnost, že budějovičtí obchodní zástupci si při získávání nových zákazníků počínají velmi aktivně, a na svoji stranu dokázali přetáhnout i „zvučné brněnské podniky“, nenechává v klidu žádnou, sebevíc jistější konkurenci.

Osobně by mě velmi zajímalo, zda se jedná ze strany Budvaru o nějakou dlouhodobě plánovanou strategii, postupem času získat v Brně větší tržní podíl nežli byl nebo je ten stávající, či jen obchoďáci nebyli do určité doby „správně agresivní“, jak by si vedení přálo a značka zasluhovala? Anebo jen Budvar profituje díky vyrovnané a ustálené kvalitě, navíc podpořené nedávnou kampaní o jednom z mála velkých pivovarů, vařících ještě poctivé a k tomu pravé české pivo? Nezačal náhodou Budvar představovat pro hospodské podstatně větší záruku kvality ve srovnání se stejně „zvučnými“ konkurenty? Navíc se schopností nabídnout jim stejně jako oni renomé a image světově uznávané značky včetně finančního zázemí a z toho vyplývajících peněžních výhod? Nebo se jen brněnští restauratéři chtějí odlišit od poměrně fádního „starobrněnského“ trhu a nabídnout něco z jiného soudku?

Řekl bych, že od každého něco. V první řadě jde ale o podíly na trhu. Ukažte mi někoho, kdo by si je nepřál zvyšovat? A zvlášť v dnešní, vysoce konkurenční době, kdy spotřeba piva na tuzemském trhu stagnuje nebo mírně klesá. Zkrátka a dobře, odpovědní manažeři Budvaru zřejmě dospěli k názoru, že si jejich pivovar rozhodně zaslouží ukusovat větší díl z pivního koláče brněnských restaurací a přes své lidi v terénu se rozhodli poměr sil ve svůj prospěch na úkor konkurence vylepšit.

Upřímně řečeno, expanzivní plány se daří plnit. Budvar začíná být v Brně již hodně vidět. Ne že bych byl nějaký velký pamětník, ale tolik restaurací, kde je toto pivo při projití „štatlem“ v současné době k mání, teda nepamatuji. V podstatě na každé ulici v centru města je „Budvárek“ zastoupen. A někdy i ve větším počtu. A to rozhodně nebylo.

A díky čemu postupně státní pivovar zvyšuje svůj podíl v moravské metropoli? Zejména je to vysoká a neměnná kvalita nabízených produktů. To v první řadě. Na tom, že dokázal v některých restauracích, které po léta čepovaly jinou značku své konkurenty vystřídat nebo při otevření nově vzniklých provozoven se stal tím vyvoleným právě on na úkor jiných, má dle mého soudu velkou zásluhu i fakt, že portfolio jím nabízených značek se rozšířilo i o tmavé pivo. Sortiment se tak stal pro každého hospodského a následně zákazníka ucelenějším a komplexnějším. A i když podíl černého piva na celkové výtoči v restauracích není nijak významný, přeci jen v souboji se svými největšími konkurenty byl smazán jistý handicap. Ba co víc, v případě zmíněného tmavého Budvaru se jedná o ležák. Ostatní velcí producenti, s nimiž o trhy bojuje nejvíc, mají vyjma Staropramenu (černá „jedenáctka“) ve své nabídce „jen“ tmavá výčepní piva. Ať je to Starobrno, Kozel nebo Krušovice.

Navíc může hospodským nabídnout ještě něco, co ostatní velcí konkurenti do restaurací nedodávají. Tím je kroužkovaný ležák. To je panečku pivíčko pro opravdové fajnšmekry. Mezi „milionovými“ tuzemskými výrobci ojedinělá záležitost. Je pravda, že jsem ho zatím viděl v nabídce pouze jedné brněnské restaurace („Main“, Pánská ulice), a to pouze v létě, kdy je obecně vyšší výtoč. Toto pivo totiž díky kvasničnému obohacení nevydrží tolik co jiná „zakonzervovaná“ piva a musí se rychleji zkonzumovat. Aniž bych podrobně znal všechny brněnské restaurace s Budvarem na čepu, domnívám se, že nebude jediná. Pakliže ano, je jen otázkou času, kdy přibudou další. Tento můj předpoklad vychází z informací získaných od některých hostinských, kteří s kroužkovaným právě na léto počítají.

Dalším neméně důležitým faktorem, jenž se podílí na úspěšných akvizicích Budvaru, je vizuální proměna jeho restaurací. Mám na mysli jejich nový design, tzv. relaunch. V porovnání s dřívějškem doznaly velmi markantních změn a jsou zcela nepřehlédnutelné. Z dálky jasně identifikovatelné. A o to hlavně jde. Pozornost přitahující a respekt vyvolávající je oválný vývěsní štít, kde na sytě červeném podkladu vystupuje název Budweiser Budvar. Ten se marketingovému oddělení rozhodně vydařil. Nebo v šedé liště zvýrazněný název provozovny, doprovázený logem pivovaru ve formě typicky červeného budvarského béčka. Pivovar byl v jihomoravské metropoli posledním z velkých, který začal významější restaurace „značkovat“ do svých stájových, červenobílých barev. Jeho největší konkurenti to už dávno před ním učinili. K venkovním změnám patří např. i nové stojany, tzv. áčka nebo vývěsky s nabídkou. Samozřejmě se změny dotkly i veškerých propagačních materiálů určených pro vnitřní interiér provozoven (sklenice, podtácky apod.).

Na co Budvar v Brně ve srovnání s podobně velkými jako on, z hlediska své ještě lepší propagace a zviditelnění určitě doplácí, je absence značkové restaurace typu „Pilsner Urquell Original Restaurant“ Plzeňského Prazdroje či „Potrefená Husa“ Pivovarů Staropramen. I když budějovický pivovar má rovněž své brandové hospody, ať již „Budvarky“ nebo „Budvar bary“, v Brně se zatím žádnou takovou pochlubit nemůže. Což je jistě obecně škoda. Brno jako druhé největší město v ČR by si určitě takovou zasloužilo.

Stávající, nové či na úkor konkurentů Budvarem získané brněnské podniky mají většinou jeden společný atribut. Tím je jejich charakter. Většinou se nejedná o typické pivnice, nálevny a „knajpy“ s extrémně vysokou výtočí s tomu odpovídající cílovou skupinou konzumentů, a prostředím. Jedná se o lepší restaurace s vysokou úrovní nabízených služeb, nejrůznější bary, kluby, ale třeba i kasina. Tedy provozovny, kde cena za půllitr, potažmo čtvrtinku se blíží evropským poměrům a množství vypitého piva v nich nekoresponduje s celorepublikovým průměrem. Možná se českobudějovický pivovar chce v moravské metropoli profitovat stejně jako v zahraničí. Exkluzivní superprémiové pivo za superprémiovou cenu, čemuž odpovídá i honosnější prostředí. I tak ale může vypadat obchodní strategie, jejímž cílem není prodávat kvantitu, nýbrž hlavně kvalitu za vyšší cenu. Nemýlím se snad, když tvrdím, že v cca 90% brněnských restaurací s Budvarem na čepu je jeho ležák. Možná je toto číslo i vyšší.

Ještě jednoho typického znaku, pro konkurenty ne zrovna pozitivního, jsem si u brněnských restaurací s Budvarem v nabídce všimnul. A sice, tam kde se pivo z „Budějc“ čepuje, jsou mu povětšinou věrní a loajální. Co jsem se o pivo začal intenzivně zajímat (cca 8 let), neznám jich moc takových, které by přešly k jiné značce. A to o něčem vypovídá........Příkladem takové věrné může být restaurace „Gourmand“ na Josefské ulici.

Ještě bych si dovolil uvést pár konkrétních příkladů. Co se týká vysoce prestižních akvizic ze strany budějovického pivovaru, lze za všechny zmínit dva podniky, kde dlouhou dobu byla na čepu jiná značka.

Tím prvním je vinárna „Pod radničním kolem“ (ulice Mečová, naproti Velkého Špalíčku), která byla doménou jiného velkého pivovaru, Plzeňského Prazdroje s Pilsner Urquellem a Gambrinusem. I když název provozovny napovídá, že nápojem číslo 1 by zde mělo být něco jiného než pivo, skutečnost je poněkud jiná. A to hlavně v létě, kdy se v horkých parných dnech na velké zahrádce osvěžuje nyní už Budvarem podstatná část zdejších návštěvníků, kterých není zrovna málo. Pivovar je zde zastoupen svým kompletním sortimentem, tj. světlým výčepním pivem a oběma ležáky. Investice do vybavení a propagace restaurace a určitě i další všimné, rozhodně nebyly malé, spíše naopak...Ale v tomto případě si troufám tvrdit, že se to Budvaru vyplatí.

Druhým vysoce ceněným skalpem konkurenta (pro mě však bohužel) je restaurace „Besední dům“ (Husova ulice). Zatímco v prvním případě byl nahrazen jeden velký pivovar druhým velkým (pravda o něco menším, ale pořád velkým), tady vyměnil Budvar malý pivovar. A sice Bernard. Nevím přesně co o tom rozhodlo. Humpolecké pivo zde bylo vždy velmi dobře ošetřeno a panovala s ním velká spokojenost (alespoň dle dřívějšího vyjádření provozního). Proto si myslím, že se jednalo o jiné, ryze pragmatické důvody výměny....Však je všichni znáte….

Velmi početně je českobudějovický pivovar v Brně zastoupen zejména na ulici Běhounská. V restauraci „U draka“ vystřídal Krušovice, o kousek dál v kasinu společně se Starobrnem, pivo z Černé Hory. V této ulici a jejím nejbližším okolí je doslova „přebudvarováno“. Na velmi malém prostoru, cca 200 m se nachází další 4 provozovny s tímto pivem (restaurace „Taj“, „Černý Medvěd“, pizzerie „City“ a „Music club Caribic“). Dalším Budvaru zaslíbeným místem je dolní část Orlí ulice, ve směru k Měnínské bráně. Tady jsou 3 provozovny („Gargano“, „U Minoritů“ a bar Borsalino). A ve výčtu by se dalo pokračovat.

I když bych si jako vyznavač pivních mini a mikros moc přál, aby v nepřeberném množství brněnských hospod byla zastoupena hlavně a právě tato podstatně zajímavější piva, Budvar pro mě, jako zástupce protipólu malých, pořád díky mnoha důvodům znamená podstatně přijatelnější, sympatičtější a mnohem kvalitnější volbu, nežli třeba český SABMiller, Dr. Oetker a jím podobní.....

P.S. Tento článek nevznikl na objednávku Budvaru za účelem jeho propagace, nýbrž byl napsán na základě zcela objektivní skutečnosti, za kterou autor považuje nezpochybnitelný a viditelný nárůst tržního podílu státního pivovaru v jihomoravské metropoli. Veškeré zde autorovy uváděné důvody proč se tak děje, vychází ryze z jeho subjektivních pocitů a nemusí odrážet pravé důvody tohoto pro Budvar příznivého stavu.