Člověk čte onen článek a jenom kroutí hlavou. A "hodnocení" piva z Bulovky tomu nasazuje korunu. Je to bezděčný důkaz, že letitý konzument produktu Gambrinus má ke klasickému pivu, které není upraveno na mrtvou vodu s bublinkama a s pivní příchutí, vypěstovaný odpor.
Argument o moderních technologiích je k smíchu. Je symbolické, že autor nemluví vůbec o vaření piva, ale pouze o výrobě - to je příznačné. Jestli se dá najít v dnešním světě ještě někde kvalita, tak je to většinou tam, kde se zachovávají tradiční postupy a zůstává často velký podíl ruční práce.
Velkovýroba pro masy nikdy nebyla, není a nebude vrcholem kvality. Kvalitu je potřeba často hledat, protože se nenabízí na každém rohu. Proto ohánět se většinou je také mimo. Pan Troška točí také filmy pro masy a že je to vrchol filmového umění si také doufám nikdo nemyslí. Je to zkrátka podobné, jako kdyby autor přišel do čajovny a tvrdil tam, že ty pytlíkový čaje od Liptonu z hypermarketu jsou nejlepší – vždyť je to velká firma. Myslím, že reakce by také nebyla plná pochopení.
Osobně je mi srdečně jedno, kdo co pije. Pro mě je důležité, že existují a nově vznikají hospůdky nabízející něco jiného, než to, co většina hospod. A že konzumenti G do těchto podniků nechodí mi vyhovuje. I tak je v takových zařízeních narváno :-).