S většinou uvedených skutečností se dá souhlasit. Budvar považuji asi za jediný z velkých pivovarů, jehož produkt se dá pít v nepodchlazeném stavu. Nechci obhajovat jeho současnou reklamní kampaň, ale je to nepochybně tím, že ho jako produkt státní firmy nezkazil ekonomický tlak nadnárodních vlastníků. Ale věta "Většina pivovarů vaří na hranici rentability" by měla spíš znít "Malé pivovary vaří na hranici rentability"! Vždyť Prazdroj vyplatil letos na dividendách neuvěřitelné téměř dvě miliardy korun (zpráva ČTK ze 17. září) a jeho hamižné vedení teď samozřejmě kňourá, že musí zdražit, neboť rostou ceny surovin a energií. To je mi názvosloví - netušil jsem, že mezi suroviny a energie patří především obrovské investice do oblbující reklamy. Holt při 50% podílu na našem trhu si dominantní dodavatel může dělat co chce, zejména s tichým souhlasem tzv. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Bohužel, ještě nejsme tak daleko jako v Rusku, kde je např. televizní reklama na pivo zakázaná. Nedávno jsem byl v Anglii - tam má pojem "pivní kultura" docela jiný obsah: většina hospod nabízí okolo 10 značek točeného piva, vidět jsou i malé pivovárky, máte na výběr i řadu lahvových. To si u nás hostinský, který podepsal věrnostní smlouvu s Plzeňáky, pochopitelně dovolit nemůže (a většina regionálních značek se prodává levněji než G). Ale proč taky, vždyť naši štamgasti jsou nemyslící stádo, které chce jen to, co mu cpe do hlavy privátní televize. Konzumenti Gambrihnusu, Klasiku, Primusu a dalších rychlokvašených "pochoutek" výše uvedené chemičky, dobrou chuť!