Radler na našem trhu není zase až takovou novinkou. Poprvé jej u nás krátkodobě vyráběl, v první polovině 90 let, pivovar Herold. Tento výrobek se jmenoval Herold Mix (byl směsí grepové, nebo citronové limonády a piva, tuším v poměru 1:2).
Jak píše Tomáš Semrád, radler je u naších německých i rakouských sousedů očividně velmi populární a jeho popularita má zdá se vzestupnou tendenci. Téměř každý větší pivovárek má radler ve svém sortimentu a snad každá pivnice jej má na nápojovém lístku, někdy i ve více variantách. Vždyť i v tak slavných mnichovských pivnicích jako je Hofbräu, Augustiner Keller, nebo Löwenbräu Keller dnes můžete omylem u výčepního pultu sáhnout po tupláku radleru. Např. ve slavném Hofbräu, nebo v Augustineru jej připravují přímým "nařezáním" limonády a piva přímo na čepu. Radler je skutečně nejčastěji směsí běžného světlého ležáku a citronové šťávy v poměru 1:1. Avšak existují i další variace na výrobky typu radler. Zdá se, že čím dál větší popularitu si získává kombinace pšeničného kvasnicového piva s limonádou, kterou Němci rozmarně označují jako Russen. Tatoto kombinace si našla své příznivce i v Rakousku, vyrábí ji pivovar specializující se na pšeničná piva zn. Edelweiss v Kaltenhausenu. Jiný rakouský pivovar Puntingamer vyrábí rádler z bylinkové limonády /Almradler/. Odpornou módou se stala směs piva a coly označovaná jako Diesel. Jinak směs piva a limonády (popř. coly) není ničím neobvyklým ani ve Francii, v supermarketech si tento výrobek můžete zakoupit pod označením Panche. Sám nejsem rovněž příznivce těhto nápojů, ale mám- li je brát jako prostředek k uhašení žízně, nemám námitek. V takovém případě doporučuji volit šťastnější variantu ve formě typu Russen. Večer strávený ve společnosti radleru si však skutečně představit nedokážu, to Radši pivo nealkoholické :)
PS: Neházejte radler do jednoho pytle s ochucenými pivy, jako belgický Kriek ap. Nemají skutečně nic společného.