Vážený pane Pavlasi , to co píšete o Gambrinusu jsou bohužel
vaše doměnky .Pivo Gambrinus se vyrábí pouze v ck tancích a to v počtu 50 ks .Kvašení je v délce 6 dnů a zrání v délce 14 dnů . Zde skutečně vzniká CO2 přírodní cestou.Sycení piva je u všech pivovarů v Čechách , pokud používají spodní kvašení, velmi stejné tj. 4,8- 5,2 mg CO2 /100 ml piva.Tudíž objem C02 se při odborné degustaci zejména lahvového piva neposuzuje ( objektivně ) nebo't zde by to ovli'noval způsob nalití vzorku piva do degustační skleničky.
Co se týče degustace sudových piv zde musí být jasně stanovené tlačné medium a pivo ve stejné skladovací teplotě .
Ta je 8- 10° C .Poté pivo proteče do kohoutu s doprovodným chlazením.Podávající teplota má být 6- 8°C. Při degustaci ( profesionální ) je nutné umět popsat u anonymního vzorku senzorický profil a po celkovém zhrnutí se tyto pojmenování sumarizují . Vyhodnocuje je ten který se degustace nezůčast'nuje .
Co se týče toho piva které se vyrábí v malém tak to je prosím 12% Prazdroj , ve dřevě kvašený a sudu dozrátý....
Pokud máte zájem (a to nabízím i ostatním vážným zájemcům)přije'dte za mnou do Plzně .Velmi rád Vám to ukáži , není co skrývat , naopak ....................
Samozřejmě vše neznám ale např. degustace dělám 27 let a pořád se mám čemu učit.Když si kliknete na databázi degustovaných piv odkudkoliv .....téměř všechny jsem též degustoval.Myslím že jsme Honzovi Kočkovi pomohli rozšířit
pohled na degustaci piva a rádi se sním na nich potkáváme tak jako s dalšími kolegy VÚPS či Pivo Praha a jiní .........
zatím s pozdravem sládků ..Dej Bůh štěstí ".....

Josef Krýsl

Je pravda, ze na vetsinu degustaci vzorky piv dodavaji jednotlive pivovary. V pripade posledni degustace "desitek" tomu nebylo jinak. Co se tyka diskutovaneho G, ziskal jsem ho z distribucniho skladu Prazdroje primo v pivovaru.
Honza

PS: Jeste pro upresneni - vsechny vzorky "desitek" byly lahvove krome G, ktere bylo v plechu.

Je otázkou, zda dodané vzorky skutečně odpovídají tomu, co si může zákazník koupit v obchodě. Zejména se to týká velkovýrobců, jmenovitě Gambrinusu. Ten se totiž vyrábí dvěma způsoby: Jednak klasicky v nepatrných objemech určených především pro degustace a propagační účely a jednak v miliónových objemech pro běžného spotřebitele (s vynecháním fáze zrání a dosycením oxidem uhličitým). Podle volné nasycenosti jej také pozná asi každý degustátor, i ostatní po něm mohutně říhají. Protože takovéto údaje v hodnocení nelze nalézt, zdá se, že se jadnalo o vzorek dodaný výrobcem a představující Gambrinus takový, jakým byl ještě před asi 12 lety - totiž výčepním pivem prvotřídní jakosti. Má však nějaký význam porovnávat pivo, které není v obchodech k mání ? Snad z toho může vyplynout jedině poznání, že kdyby výrobce nepodváděl zákazníka, tak by nemohl vyrobit tolik piva a neměl by takový zisk.