Je otázkou, zda dodané vzorky skutečně odpovídají tomu, co si může zákazník koupit v obchodě. Zejména se to týká velkovýrobců, jmenovitě Gambrinusu. Ten se totiž vyrábí dvěma způsoby: Jednak klasicky v nepatrných objemech určených především pro degustace a propagační účely a jednak v miliónových objemech pro běžného spotřebitele (s vynecháním fáze zrání a dosycením oxidem uhličitým). Podle volné nasycenosti jej také pozná asi každý degustátor, i ostatní po něm mohutně říhají. Protože takovéto údaje v hodnocení nelze nalézt, zdá se, že se jadnalo o vzorek dodaný výrobcem a představující Gambrinus takový, jakým byl ještě před asi 12 lety - totiž výčepním pivem prvotřídní jakosti. Má však nějaký význam porovnávat pivo, které není v obchodech k mání ? Snad z toho může vyplynout jedině poznání, že kdyby výrobce nepodváděl zákazníka, tak by nemohl vyrobit tolik piva a neměl by takový zisk.