Na pivních slavnostech v Nošovicích jsem si taky dal kvasnicového Radegasta a jelikož jsem se vybavil vlastním sklem, hned na první pohled mi byla podezřelá jeho takřka absolutní čirost. Kde jsou kvasnice? tázal jsem se zklamán...
Tu však mé oko uzřelo kolemjdoucího sládka Plzeňského pivovaru, pana Berku a toho jsem se, jakožto profesionála, zeptal, zda se mu ono pivo nezdá příliš čiré. Byl jsem poučen, že spodně kvašené pivo je kalné především u dna, kde se kvasnice shromažďují, a jsou tak vyčepovány brzy po naražení sudu, zatímco konec sudu (jeho hladina) je čirá. Nechtěl jsem se přít, ale mám dojem, že kvasnice by v živém pivu měly být rovnoměrně rozptýleny v celém obsahu a u dna by se měly shromažďovat jen ty, které svou práci již odvedly a jejichž životní cesta došla ke svému konci.
Nevím, nejsem odborník a vůbec otázky spojené s kvasnicovými (přesněji nefiltrovanými) pivy jsou pro mě záhadou. Jak může například Bernard prodávat svůj sváteční nepasterizovaný kvasnicový ležák v lahvích v supermarketech? Copak se kvasničáky nemají skladovat při nízkých teplotách, jinak je jejich životnost silně omezená?