Osobně se domnívám, že za ochutnání stojí většina silných tmavých porterů (baltic porter).
Je to koneckonců klasický styl pobaltských oblastí a Poláci ho skutečně uvařit umí!
Ač se jedná o spodně kvašené produkty nabízí to, co od daného stylu máme očekávat.
Všechny Portery mají téměř stejné parametry: Alc. cca 9,0%Vol. původní extr. maldiny- 22%. Chuťové vlastnosti mají rovněž velmi podobné: plné aroma pražené kávy a čokolády doprovázené jemnou chmelovou suchostí. Výrazně tělnaté, robustní s dlouhým dozníváním.
Je jen škoda, že se již nevyrábí Okocim- Porter. Nejdostupnější značky jsou asi Zywiec- Porter, Lodzjie Porter a EB- Porter. Všechna vynikající. Osobní zkušenost s pivem Strzelec- Porter bohužel nemám, ale další produkty z tohoto pivovaru (Mocne...) mě zrovna nenadchly.
Mimochodem narazil jsem i na jednu pravděpodobně svrchně fermentovanou výjimku, kterou je Staropolskie- Original Porter z pivovaru Browar Staropolski, Zduńska Wola.
Je to mimořádně uspokojivé pivo. Na objem alkoholu a svůj styl je překvapivě málo tělnaté. V chuti je lehce ovocné s výraznými praženými podtóny a jemnou nakyslostí. V závěru má hřejivé alkoholové doznívání.
Výběr piv v supermarketech je skutečně neobyčejně pestrý, zvláště britská a belgická piva. Takové lahůdky jako piva z pivovaru Young´s a navíc za cenu menší než v samotné GB... (supermarkety Auchan).
Nejhorší zklamání mi přinesly "novinky", které polské pivovary v současnosti přináší na trh.
Člověk se těší na bůhvíjaké chutě a výsledkem je pak obvykle totální fiasko. Divím se, že se vždycky znovu nechám napálit a koupím zase nějaké nové a téměř vždy vždy špatné pivo.
Jen pár příkladů z loňského roku:
Belfast 16- Irish Style (Browar Jablonowo), drze inzerované jako "irish stout" je ve skutečnosti obyčejný, dosti chuťově odpudivý, rubínový ležák, stejně tak pivo Dublin (Browary Warninsńsko- Mazurskije) nemá nic společného se stoutem, ke kterému se hlásí. Jedná se o nechutný tmavý ležák. Další piva hrající si na typ "irish red ale" byla Dog in the Fog (Browar Tyskie) a Irish Beer (Browar Kormoran). Pod oběma se skrývaly rubínově zbarvené ležáky nevalné chuti.
Co se piva Okocim- Palone týče, domnívám se, že je to tak dva roky stará novinka, ale mě tedy neoslovilo. Naivně jsem pod tímto názvem očekával "rauchbier":-).
Rozpaky lze pocítit i u piva, které má být vařeno v "klášterním stylu (abby ale)"- Frater 1623 (Alc. 7,6%Vol. 16,3% Wag.) z Belgia Browar v Kielce. Pivo je sice svrchně fermentované, avšak, chuťově zrovna uspokojivé není a s klášterním stylem nemá společného vůbec nic.
Pivo Kozlak (Alc. 7,8%Vol. Ekstr. 18% Wag.) z Browary Warninsńsko- Mazurskije. Browary Jurand, mě rovněž nepřišlo nikterak geniální, v podstatě se jedná o pivo typu bock (resp. doppelbock), ale k jeho bavorským pravzorům má co do kvality ještě hodně daleko. Nicméně jak by řekl Švejk: "bylo to ještě ucházející".
Licenčně vyráběná piva, která jsem ozkoušel Palm, Kaltenberg, těžce pokulhávala za svými originály.
Osobně si v klidu dopřeji některé světlé ležáky Zywiec a Tyskie. Nejsou to žádné "špeky", ale považuji je za vcelku ucházející.
No na povídání a psaní o polském pivovarnictví by toho bylo ještě mnoho... Jen chci varovat před nabubřelými názvy a lákavými etiketami... Polsko nakonec není oblastí mého "pivního zájmu":-)


.