Tak tuhle myšlnku jsem četl v knize Bylinná piva Stephena H. Buhnera, z níž (mimo jné)jsem čerpal pro článek Alchymie (a) vaření piva: http://gorvin.mysteria.cz/alchapiv/alchapiv.htm
Kniha Bylinná piva vyšla v Anglii 1998 (u nás vyšla 2002, Volvox globator) a zmiňovaný citát (č. překl. str. 136) odkazuje na práce S. Katze a F.Maytaga (Brewing and Ancient Beer), kteří zastávají teorii cíleného pěstování zrnin, kvůli alkoholickým nápojům. Tuto domněnku může potvrzovat například kmen Chagga, který žije blízko Kilimandžára v Tanzánii. Chaggové mají vybudovaný rozsáhlý zavlažovací systém svých polí s prosem sloužícím především k výrobě piva a jen málokdy k přípravě tuhé potravy.
Co se 10% alkoholu týče, tato nejstarší známá metoda mohla poskytnout i víc alkoholu, pokud se při ní postupovalo tak, že se dobře rozžvýkala a promíchala se slinami asi polovina či více z celého množství škrobnaté suroviny (nejčastěji uvařené), pak se tato smíchala s druhou (nerozžvýkanou) polovinou a celá směs se zalila teplou vodou a nechal se působit enzym slin (ptyalin) až do vychladnutí. Potom se opatrně sebrala tekutina od usazenin a tato ještě důkladně povařila, čímž se obsah cukrů zahustil. Tento nápoj pak po zkvašení může obsahovat podstatně víc alkoholu, než směs, která se nevařila, ale rovnou nechala zakvasit.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Kniha Bylinná piva vyšla v Anglii 1998 (u nás vyšla 2002, Volvox globator) a zmiňovaný citát (č. překl. str. 136) odkazuje na práce S. Katze a F.Maytaga (Brewing and Ancient Beer), kteří zastávají teorii cíleného pěstování zrnin, kvůli alkoholickým nápojům. Tuto domněnku může potvrzovat například kmen Chagga, který žije blízko Kilimandžára v Tanzánii. Chaggové mají vybudovaný rozsáhlý zavlažovací systém svých polí s prosem sloužícím především k výrobě piva a jen málokdy k přípravě tuhé potravy.
Co se 10% alkoholu týče, tato nejstarší známá metoda mohla poskytnout i víc alkoholu, pokud se při ní postupovalo tak, že se dobře rozžvýkala a promíchala se slinami asi polovina či více z celého množství škrobnaté suroviny (nejčastěji uvařené), pak se tato smíchala s druhou (nerozžvýkanou) polovinou a celá směs se zalila teplou vodou a nechal se působit enzym slin (ptyalin) až do vychladnutí. Potom se opatrně sebrala tekutina od usazenin a tato ještě důkladně povařila, čímž se obsah cukrů zahustil. Tento nápoj pak po zkvašení může obsahovat podstatně víc alkoholu, než směs, která se nevařila, ale rovnou nechala zakvasit.