Tak tuhle myšlnku jsem četl v knize Bylinná piva Stephena H. Buhnera, z níž (mimo jné)jsem čerpal pro článek Alchymie (a) vaření piva: http://gorvin.mysteria.cz/alchapiv/alchapiv.htm

Kniha Bylinná piva vyšla v Anglii 1998 (u nás vyšla 2002, Volvox globator) a zmiňovaný citát (č. překl. str. 136) odkazuje na práce S. Katze a F.Maytaga (Brewing and Ancient Beer), kteří zastávají teorii cíleného pěstování zrnin, kvůli alkoholickým nápojům. Tuto domněnku může potvrzovat například kmen Chagga, který žije blízko Kilimandžára v Tanzánii. Chaggové mají vybudovaný rozsáhlý zavlažovací systém svých polí s prosem sloužícím především k výrobě piva a jen málokdy k přípravě tuhé potravy.

Co se 10% alkoholu týče, tato nejstarší známá metoda mohla poskytnout i víc alkoholu, pokud se při ní postupovalo tak, že se dobře rozžvýkala a promíchala se slinami asi polovina či více z celého množství škrobnaté suroviny (nejčastěji uvařené), pak se tato smíchala s druhou (nerozžvýkanou) polovinou a celá směs se zalila teplou vodou a nechal se působit enzym slin (ptyalin) až do vychladnutí. Potom se opatrně sebrala tekutina od usazenin a tato ještě důkladně povařila, čímž se obsah cukrů zahustil. Tento nápoj pak po zkvašení může obsahovat podstatně víc alkoholu, než směs, která se nevařila, ale rovnou nechala zakvasit.