Co bylo dříve – alkohol nebo zemědělství?

Ano, „Vejce nebo slepice, co bylo dříve?“ se dá dnes úspěšně použít i jako titulek tohoto blogu. On to vlastně není blog jako takový(to aby některým bylo připsáno k zadostiučinění), ale prostě mi to nedalo, abych to sem neumístil.

Jednak kvůli obsahu samotnému, ale i případně kvůli tomu, že Jarda večerníček, kterého můžete znát jako vydavatele Pivního magazínu může mít třeba i pravdu. A pokud by tomu tak opravdu bylo, měl by Jarda vlastně nárok na světový primát. Aspoň do doby, než se přihlásí někdo jiný s tím, že vlastně níže uvedenou teorii prezentoval ještě dřív...:)

A teď už sdělení Jardy Večerníčka:

Hezký den,
v médiích (Reuters, novinky.cz, aj.) se objevila informace, že přední americký archeolog Patrick McGovern přišel s teorií ne kvůli hladu, ale kvůli alkoholu začali
neolitičtí lidé se zemědělstvím (vit příloha níže).

Jako první ovšem podobnou teorii - v širších souvislostech - zveřejnil poprvé už před třemi lety český pivovarský historik Jaroslav Novák Večerníček.
V knize Dějiny piva dokládá, že za vznikem prvních zemědělských civilizací na všech kontinentech stála zvýšená spotřeba obilovin potřebných k výrobě alkoholických nápojů, které byly součástí náboženství rituálů - a právě nábožentství a jím vyvolané potřeby - velké sakrální stavby, spotřeba obilných nápojů, aj. - byly motor vzniku organizovaného zemědělství a posléze vzniku civilizací.

Důkazem jsou mj. národy které alkohol rituálně neužívají - např. amazonští indiáni - kteří měli stejné podmínky jako Mayové nebo Inkové, znali principy zemědělství i
stejné plodiny (kukuřici) ale nikdy velké civilizace nevytvořili. Příčina je jediná - jejich víra nepotřebuje velké množství kukuřice - namísto kukuřičnou čičou se
omamují rostlinnými halucinogeny z lián. Nemají potřebu pěstovat větší množství kukuřice, nerž to, které jim stačí jako doplněk potravy z okolního pralesa.
Důležité ale je, že alkohol sice stál za zvýšenou spotřebou zemědělských produktů a tedy opravdu byl jedním ze dvou hlavních motivů k rozvoji zemědělství (druhým
rovnocenným byl chléb) - ale nebyl tím hlavním motivem pro rozvoj zemědělských civilizací - tím byla náboženská víra a hodnoty s ní spojené.

Pokud jde o jiná trvzení Patricka McGovema např. že se lidé opíjeli už před devíti tisíci lety zkvašeným ovocem i ta jsou přinejmenším neúplná - zkvašeným ovocem se po miliony let opíjelo množství zvířecích druhů, včetně lidských předků - díky tomu se jim v těle začal tvořit enzym alkoholdehydrogenáza, který umí odbourávat alkohol.

Lidé před devíti tisíci lety už zřejmě cíleně pěstovali obiloviny a z nich vyráběli pivo - o tom svědčí např. i archaické názvy pro pivo ve starém Sumeru - které podle
všecho Sumerové přejaly od staršího předsumerského národa - starého zřejmě až 9000 let.

Obilí ovšem lidé začali zkvašovat v podstatě od momentu, kdy ho poznali - a to přirozenou cestou - suché zrno nemohli jíst děti a starci - proto jim ho ženy předem
rozžvýkaly (a někdy větší množství dopředu, když dospělá část tlupy šla na lov). Rozžvýkanné obilí obsahovalo kvasinky a enzymy ze slin schopné měnit složité cukry, škrob, na jednoduché zkvasitelné cukry a zkvašenina přirozeně ihned kvasila.
A z uschlé zkvašeniny se stal první chléb.

K polemice je i tvrzení, že první alkoholické nápoje z obilovin měly deset procent alkoholu. K dosažení takové koncentrace je potřeba, aby rmut měl relativně velmi
vysoký podíl zkvasitelných cukrů - což lze jen při velmi sofistikovném rmutování (dodržení přesných teplot a času).

Nápoje z rozžvákaných obilovin, které známe nemívají příliš alkoholu - např. peruánská čiča nebo aztécké kukuřičné pivo mívalo (a dodnes má) cca 1- 3 procenta
alkoholu.


Mějte se fajn
Jaroslav N. Večerníček

Lidé začali se zemědělstvím kvůli výrobě alkoholu, tvrdí vědec Nikoli kvůli hladu, ale kvůli alkoholu prý začali neolitičtí lidé se zemědělstvím. S
touto teorií přišel přední americký archeolog Patrick McGovern, podle něhož se lidé opíjeli kvašeným ovocem už před devíti tisíci roky.


Dnes 11:09 - Philadephia
A první obiloviny začali pravěcí lidé pěstovat právě kvůli tomu, aby je rozžvýkané mohli nechat kvasit a vyráběli si tak první alkoholické nápoje.

McGovern v Číně totiž objevil devět tisíc let staré střepy hliněné nádoby, na nichž po pečlivé analýze detekoval stopy alkoholického nápoje vzniklého kvašením obilovin.

První alkoholické nápoje obsahovaly podle něj asi 10 procent etanolu a byly vyráběny kvašením rozžvýkaných zrn obilí či rýže. A kvůli tomu také pravěcí lidé začali pěstovat první plodiny a stali se zemědělci.

„Konzumace vysoce energetického cukru a alkoholu byla úžasným řešením pro přežití v těžkých podmínkách s nedostatkem zdrojů potravin. Dostupné důkazy nasvědčují tomu, že naši předci v Asii, Mexiku a Africe pěstovali pšenici, rýži, kukuřici, ječmen a proso především kvůli produkci alkoholických nápojů,“ věří McGovern z University of Pennsylvania.

Famous