Egyptskou mytologii znám dost dobře , za znalce typu profesora Žáby, Lexy, Černého či Vernera se nepovažuji, ale také se nepovažuji za laika a přezdívka Thovt není "rádobvyznalecká" , zrovna tak jako já nepíši o "rádobyznalectví piva".
Takže na objasněnou:
Hathor:
Bohyně nebe a ztělesnění nebe, bohyně lásky a radosti, hudby a pití, ochránkyně žen a zemřelých, pomáhala při porodu a výchově dětí. Toto je jen zlomek z funkcí připisovaných bohyni Hathor, nejdůležitější však byla funkce bohyně lásky. Byla matkou a manželkou boha slunce Rea, její jméno doslova znamená "Horův dům". Hathor byla jednou z nejuznávanějších božských bytostí. Zobrazována byla v podobě krávy, nebo ženy s hlavou, či ušima krávy, a proto byly krávy nejctěnějším zvířetem v Egyptě. Původ Háthořina kultu není úplně přesně znám, byla uctívána na řadě míst celého Egypta, významný byl zejména její chrám v Dendeře, kde byla pokládána za manželku Hóra. Byla rovněž považována za ochrannou bohyni různých území za hranicemi Egypta
(Byblos, Sinaj, Núbie), často ve spojení s vyhledáváním a dobýváním polodrahokamů nebo jiných surovin. Výčet není pochopitelně z důvodu rozsahu funkcí i působnosti této bohyně úplný a ani to není cílem této diskuse.
Díky podobnosti mnohých funkcí, resp. atributů s ní postupně splývala řada původně samostatných bohyň, zejména > Eset, ale také > Sachmet, > Basket, > Tefnut, aj.
Teprve od Střední říše dochází k definitivnimu „přerozdělení“ jejích funkcí, takže část těchto funkcí přebírají výše zmiňované bohyně a teprve v období Nové říše je zmiňován mýtus o zničení lidstva.
Viz. mimo jiné : Miroslav Verner a spol. v Knize encyklopedie Starého Egypta 1. vydání z r. 1997:
„Zajímavé paralely v jiných starověkých kulturách lze nalézt k mýtu o zničení lidstva bouřícího se proti nadvládě bohů, někdy v novodobé literatuře označovanému jako - Kniha - doloženému z Nové říše, ale pocházejícímu možná až z 1. přechodné doby. Ústřední postavou tohoto mýtu je lví bohyně, obvykle ztotožňovaná se Sachmetou, která na pokyn slunečního boha Rea ničí lidstvo do té doby, než se nad ním tento bůh slituje. Na radu Thovta bylo pak Reem Sachmetě předloženo červené pivo , která se tímto pivem „opila“ a postupně ztratila svoji agresivitu. „
Sachmet:
Bohyně války v podobě lvice, či ženy s lví hlavou. Na hlavě má korunu ze vztyčených kobřích hlav a sluneční kotouč. Jedna z nejvýznamnějších bohyň války (z počtu asi 12-ti). Doprovázela faraona na válečných výpravách a to v podobě kobří čelenky (uraeu), řídila jeho šípy, spalovala svým dechem těla nepřátel, vysílala ničivé síly a oheň proti temným silám. Pro svou moc ovládání kouzel se stala i bohyní lékařství. Zároveň však byla obávanou bohyní, která mohla nemoc i přivodit (přisuzovaly se jí hlavně každoroční morové epidemie).

Takže pro autora: nejsem rádobyznalec, ale co do měření se znalostí ohledně Starého Egypta si troufám směle měřit své znalosti s Vašimi znalostmi ohledně historie piva, to přinejmenším. Vzhledem k tomu, že čerpám své znalosti především z literatury odborné, jak české tak zahraniční , nepovažuji za nutné sem citovat autory a díla všech knih z mé knihovny o Starověkém Egyptě, která čítá kolem 150 děl.
Ale když autor udává link z netu dovoluji si i já zmínit:

Literatura fakulty egyptologie při UK
http://www.phil.muni.cz/relig/RLKAB03-Starovek.htm#_Toc27214780


Knihovna Jiřího Mahena v Brně - katalog Clavius
http://katalog.kjm.cz/lwww.dll?h~S=egyptská+mytologie

Btw. Nemožnost použít alespoň některé html kody v příspěvku nepovažuji za nejšťastnější.
Krásný den přeji .