Historie: Egypt, antika, Vikingové, Čína
Hodnocení: 3,01 Hodnotících: 15 Zobrazeno: 5953x
Třebaže se starý Egypt občas pokládá za místo objevu piva, Egypťané se pivo zřejmě naučili vyrábět od obyvatel sousedních zemí. Egyptský výraz pro kvasící nádobu, 'namset', je totiž s největší pravděpodobností odvozen z akkadského slova 'namzítu'.
V antickém světě ovšem neudělalo pivovarnictví žádné zvláštní pokroky. Řekové, Římané i Keltové dávali jednoznačně přednost vínu, zatímco u jejich severních sousedů pivu zdatně konkurovala medovina. Je třeba ovšem připomenout, že vedle piva a medoviny existovaly i nápoje stojící kdesi na pomyslném rozhraní, jako například sladké pivo kašbir a piva s příměsí různých bylin a koření (lze při troše snahy zakoupit ještě dnes - bylinnou příchuť má třeba mexická corona). Navíc, některé varianty medoviny se pivu blížily i tím, že byly chmelené.
Pivo měli naproti tomu samozřejmě ve velké oblibě staří Germáni. Ještě dnes, když se v Čechách po rozdělení Federace chlubíme, že máme na světě největší spotřebu piva na rok a hlavu, se sluší dodat, že pokud by došlo k osamostatnění třeba takového Bavorska, rychle a s přehledem o svůj primát přijdeme.
O pití piva oVikingů se zmiňují i známé starogermánské eposy (viz např. http://www.storeybeer.com/articles/previous/secret/vikings.htm , při hledání na Internetu je třeba vědět, že pivo konzumované v Anglii a severní Evropě se často označuje jako "ale" [ejl] - od našeho klasického piva se liší především způsobem kvašení.) a finský národní epos Kalevala ( http://www.teleport.com/~johnv/kalevala.htm ). O významu piva pro staré Finy viz také ( http://www.ganterbreweryusa.com/beer_history.html ), pivovarnictví a jeho dějiny se zaměřením na německy mluvící země viz ( http://spatenusa.com/germanbeerhistory.html ). K pití piva v severní Evropě (ale i ve středověkých Čechách) se snad sluší dodat, že výraz chladivý mok zde skutečnost zcela nevystihuje - pivo se zde často konzumovalo teplé, což v drsném severním podnebí může jen stěží překvapit.
Vikingové nadto vymysleli zajímavý fígl, kterým bylo vymrazování piva (což se přinejmenším v první fázi dělo jistě především nechtěně). Pokud část piva zmrzla, alkohol (který má nižší teplotu tání) se ve zbytku zkoncentroval. Tzv. zimní pivo bylo proto ve velké oblibě a obsahem alkoholu se zřejmě blížilo dnešním ležákům. Teoreticky by se opakováním tohoto postupu dalo dosáhnout efektu podobného destilaci, což se však v praxi nedělo.
Na Dálném východě se výroba piva nerozšířila. Čínský alkoholický nápoj, označovaný někdy jako rýžové pivo, má svým charakterem mnohem blíže k našim vínům a konec konců je i v čínských stáncích/restauracích mnohem častěji avizován jako rýžové víno. Stejně tak v předkolumbovských Andách měl kvašený nápoj čiča, vyráběný z rozžvýkané kukuřice, s naším pivem společného jen velmi málo. Pro Evropana je nechutně páchnoucí čiča údajně na samé hranici poživatelnosti.
Hodnocení článku
Pro hodnocení se nejprve přihlašte.
Celkem 4 komentáře, poslední komentář: 09.03.2003 08:41 | Komentovat |
Autor: Pavel Houser Dr. Stanislav Šebek alias Thovt | 09.03.2003 08:41 |
---|---|
Egyptskou mytologii znám dost dobře , za znalce typu profesora Žáby, Lexy, Černého či... | |
thovtovi pavel houser | 04.03.2003 13:15 |
hm, což se podívat do nějakého díla o egyptské mytologii, a nedávat si rádobyznaleckou... | |
starý Egypt Standa Thovt | 02.03.2003 07:37 |
Nevím kde čerpal autor poznatky, ale Hathor rozhodně nebyla krutá bohyně, tím spíše, že... | |
historie Karel | 02.03.2003 06:46 |
Ve škole jsem dějepisu a historii vůbec moc nedal, ale tenhle druh "pivní" historie, mě... |