Tak už máme všechny naše chmelaře, chmelníky i ochmelky doma. Jsem ten "krutý zaměstnavatel, agentura i chmelová mamina". Mám za sebou léta chmelu jarního i letního, spousty brigádníků i vedoucích a přesto mi při letošním posledním "Dočesáno..." opět vhrkly slzy do očí. Chmel je srdeční záležitost a přes veškerou těžkou práci na poli, česačce, sušárně i u nás při papírech je na něm strašně prima. Díky, Martine za článek, je fajn a v květnu zas napiš nebo cinkni, ať pro tebe (vás) najdeme chmelové místečko :-)