úvod
homepage

Komentáře

článku: Ale či ležák, toť otázka.

 Zobrazit všechny komentáře: podle vláken, podle času

Delirium Tremens a Rodenbach Grand Cru, (Zbyněk Holan, 20.08.2007 17:06) celé vlákno | reagovat
Tak jak jsem psal se i stalo: vypravil jsem se před šesti dny do pověstné "pivní banky" jménem Delirium Tremens. Název ulice snad ani není na mapách - tedy na té mojí není, ale popíši cestu: z Grand Place přímo naproti radnici je ulička tzv. "žrádelní" dle počtu restaurací (mušle, mořské obludy, atd.) touto uličkou jděte až na konec, pak zahněte doleva a hned první doprava a jste tam (mimochodem naproti DT je socha čůrající holčičky - Janneken Pis).

Neměl jsem moc času, tak jsem dal jen avizovaný Rodenbach G.C. Musel jsem si však na něj nějaký čas počkat - nevím proč, ale na takovouto velkou hospodu (dvě patra + zahrádka) měli jen jednu číšnici !!! Byl jsem tam v 18h a bylo plno na zahrádce (4 stoly) a v dolním patře. Vzhledem k nabídce a nutnosti chodit pro piva do chlazeného boxu, objednávání, mytí sklenic a sběr skla, mě přítomnost jednoho člověka obsluhy přišla hodně poddimenzovaná ! Bylo na ní vidět, že je ve velkém stresu!!! O nějaké radě ohledně piva nemohlo býti řeči a objednávání stylem: next! next!... tj. další,další mi nepřišlo nějak super. Obsluha tedy špatná. Nikoli však její vinou, ale majitele! Avšak nabídka 2004 druhů piv neskutečná! Beer menu velikosti A4 mělo asi 100 stránek !!! Zde je výběr českých: Březňák světlý a tmavý, Budvar, Gambrinus, Krušovice světlé a tmavé, Prazdroj, Porter z Pardubic, Staropramen světlý, tmavý a Granát, Želiv Castulus, Gottschalk a Siard Falco, Zlatopramen. Po dobu mé přítomnosti asi 35 minut si 3 lidé objednali tmavé Krušovice v ceně 5 Euro !!! Bylo mi jich líto, ale nijak jsem se nevměšoval... Dále mě překvapili ostatní hosté, kteří si dávali profláklé piva, které lze koupit v každé hospodě jako Leffe, Chimay,...

Já tedy sáhnul po Rodenbachovi Grand Cru v ceně 3,50 Euro a těšil se na něj. Barvu jsem nemohl zhodnotit vzhledem k šeru, ale vůni již ano (naštěstí v okolí nebyli kuřáčtí nepřátelé...) a vůně avizovala značnou kyselost, velmi mi připomněla červený vinný ocet a chuť?.... to samé - je to opravdický kyseláč, přirovnal bych to k červenému vinnému octu naředěného sodovou vodou... (znalci prominou...tu složitost jsem tam cítil, ale ta je i v octu...) jelikož mám kyselé rád, tak jsem si pochutnal... Doporučuji všem nejdříve zkusit Rodenbach "klasik" a pak teprve Grand Cru (mohli by jste se leknout...).

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Vyhledávání