Omlouvám se předem za možné nejasnosti či možných rozporů, budu psát myšlenku a prosím nechytejte za slovíčka.
Zda dávat spropitné je podle mne vždy spojeno s tím zda jsem spokojen či ne. Jde mi o osobní vstřícnost a přístup číšníka. Číšník je normální povolání jako každé jiné a bohužel či bohudík společnost (celosvětově) ho "dala" na seznam povolání kde je fixní částka platu - obvykle velmi, ale velmi nízká a pak variabilní, která se odvíjí (či má se odvíjet) od kvality jeho přístupu ke klientovi.
Tj. ne podle kvality práce, tu má každé povolání už ve své podstatě ve fixním platu ale v jejich nadstandartu - více jak 95 % všech profesí má variabilitu v bonusech jednou či dvakrát ročně, číšníci v okamžitém bonusu. Profese Kadeřník číšník apod. má tu výhodu že to jsou nezdaněné peníze, na rozdíl od bonusů jiných lidí.
Pokud pracovních ostatních profesí neprovedou nadstandart správně, obvykle (až na vyjímky např. zlatých padáků i přes neschopnost) bonusy nedostanou a počítá se s tím. Proto by logicky měli s tímto počítat i číšníci.
Vzniká ale jiný problém, a to je ta skutečnost, že číšníci tím, že vpustí cizince, dostanou spropitné i přes jejich nekvalitní práci. Zaměstnanci v jiných profesích nemohou "vyměnit managera" obvykle, takže za nekvalitní práci nedostanou bonusy, či jen malé.
Dále je u nás zvykem, že snižujeme tzv. standart kdy je dáváno spropitné. Snažím se dávat spropitné tehdy, když číšník se snaží komunikovat s klientem tak, že se "staví" u stolu zda je vše v pořádku, či zda nám chutná a také když např. nedonese pivo pod míru, ale sám upozorní kolegy že donáší zákazníku nekvalitní produkt.
V tom případě spropitné dávám a bývá vždy cca 15 %.
Pokud ale neplní číšník své povinnosti, není důvod se za a.) vracet do restaurace a za b.) dávat spropitné.
Bohužel tu ale existuje podle mne jiný nešvar a to je stav samotných stanovených cen pohostinství v celé Evropě a Americe. Poměr lahvového piva a točeného, vín, destilátů (u nealkoholických nápojů je to ještě markantnější) je nastaven velmi profitabilně. Marže jsou velmi vysoké. Bohužel je toto standart, protože opět několik bodů za a.) potřebuje mít Evropan a Američan větší zisky než v hospůdce v Jižní a střední Americe, Asii či střední Africe a za b.) musí platit neskutečně vysoké nájemné z titulu pokřivených cen v centrech metropolí.
Nešvar cenové politiky za nápoje je ale směrován i do okrajových částí velkých měst a také bohužel i do měst menších, kde o výši nájmu nemůže být řeč, a vše se točí jen o potřebě adekvátního měsíčního zisku majitele hospody či restaurace v přepočtu na počet možných návštěvníků.
Proto si nemyslím že problém je na straně jen čísníků, ale vůbec celkového restauračního systému a zejména neochoty nás zákazníků (někdy i nemožnosti z titulu nemožnosti změnit návyky cizinců a zejména jejich kupní síly) cokoli změnit.
Jweště pod čáru:
Někdo nakousl problém "podmírového" piva a já ho také nakousl, dalším nešvarem (když už jsme na pivním webu) je nešvar čepování piva pod tlakem tak, že pivo za velmi krátkou dobu ztrácí "bílou čepici", okysličovává se a ztrácí svou pivní chuť. Velmi málo restaurací má pivo takové, aby (myslím klasická piva) pivo kroužkovalo a udržovalo si alespoň nějakou pěnu až do dopití celého půllitru.
Naopak pivo již takřka pravidelně ztrácí pěnu tak rychle, že při běžném pití piva k jídlu je cca 3/4 piva pito jako, že pivo je KOZA (zdravím Ostraváky :-) ). Nerozumím bohužel proč, ale tyto piva také od spodu často mají bublinky a po vypití např. tří piv jižčlověk říhá což se dříve u točených piv i několik minut z důvodu pěnivosti (a pěna zůstala) nestávalo.
Tento nešvar nepitelného piva za 30 korun mne také velmi trápí a jediná reakce může být buď pivo vrátit, či nejít znovu do restaurace, či nedat spropitné. Protože ale číšník za to někdy nemusí, tak bych ho mohl okrádat neprávem
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Zda dávat spropitné je podle mne vždy spojeno s tím zda jsem spokojen či ne. Jde mi o osobní vstřícnost a přístup číšníka. Číšník je normální povolání jako každé jiné a bohužel či bohudík společnost (celosvětově) ho "dala" na seznam povolání kde je fixní částka platu - obvykle velmi, ale velmi nízká a pak variabilní, která se odvíjí (či má se odvíjet) od kvality jeho přístupu ke klientovi.
Tj. ne podle kvality práce, tu má každé povolání už ve své podstatě ve fixním platu ale v jejich nadstandartu - více jak 95 % všech profesí má variabilitu v bonusech jednou či dvakrát ročně, číšníci v okamžitém bonusu. Profese Kadeřník číšník apod. má tu výhodu že to jsou nezdaněné peníze, na rozdíl od bonusů jiných lidí.
Pokud pracovních ostatních profesí neprovedou nadstandart správně, obvykle (až na vyjímky např. zlatých padáků i přes neschopnost) bonusy nedostanou a počítá se s tím. Proto by logicky měli s tímto počítat i číšníci.
Vzniká ale jiný problém, a to je ta skutečnost, že číšníci tím, že vpustí cizince, dostanou spropitné i přes jejich nekvalitní práci. Zaměstnanci v jiných profesích nemohou "vyměnit managera" obvykle, takže za nekvalitní práci nedostanou bonusy, či jen malé.
Dále je u nás zvykem, že snižujeme tzv. standart kdy je dáváno spropitné. Snažím se dávat spropitné tehdy, když číšník se snaží komunikovat s klientem tak, že se "staví" u stolu zda je vše v pořádku, či zda nám chutná a také když např. nedonese pivo pod míru, ale sám upozorní kolegy že donáší zákazníku nekvalitní produkt.
V tom případě spropitné dávám a bývá vždy cca 15 %.
Pokud ale neplní číšník své povinnosti, není důvod se za a.) vracet do restaurace a za b.) dávat spropitné.
Bohužel tu ale existuje podle mne jiný nešvar a to je stav samotných stanovených cen pohostinství v celé Evropě a Americe. Poměr lahvového piva a točeného, vín, destilátů (u nealkoholických nápojů je to ještě markantnější) je nastaven velmi profitabilně. Marže jsou velmi vysoké. Bohužel je toto standart, protože opět několik bodů za a.) potřebuje mít Evropan a Američan větší zisky než v hospůdce v Jižní a střední Americe, Asii či střední Africe a za b.) musí platit neskutečně vysoké nájemné z titulu pokřivených cen v centrech metropolí.
Nešvar cenové politiky za nápoje je ale směrován i do okrajových částí velkých měst a také bohužel i do měst menších, kde o výši nájmu nemůže být řeč, a vše se točí jen o potřebě adekvátního měsíčního zisku majitele hospody či restaurace v přepočtu na počet možných návštěvníků.
Proto si nemyslím že problém je na straně jen čísníků, ale vůbec celkového restauračního systému a zejména neochoty nás zákazníků (někdy i nemožnosti z titulu nemožnosti změnit návyky cizinců a zejména jejich kupní síly) cokoli změnit.
Jweště pod čáru:
Někdo nakousl problém "podmírového" piva a já ho také nakousl, dalším nešvarem (když už jsme na pivním webu) je nešvar čepování piva pod tlakem tak, že pivo za velmi krátkou dobu ztrácí "bílou čepici", okysličovává se a ztrácí svou pivní chuť. Velmi málo restaurací má pivo takové, aby (myslím klasická piva) pivo kroužkovalo a udržovalo si alespoň nějakou pěnu až do dopití celého půllitru.
Naopak pivo již takřka pravidelně ztrácí pěnu tak rychle, že při běžném pití piva k jídlu je cca 3/4 piva pito jako, že pivo je KOZA (zdravím Ostraváky :-) ). Nerozumím bohužel proč, ale tyto piva také od spodu často mají bublinky a po vypití např. tří piv jižčlověk říhá což se dříve u točených piv i několik minut z důvodu pěnivosti (a pěna zůstala) nestávalo.
Tento nešvar nepitelného piva za 30 korun mne také velmi trápí a jediná reakce může být buď pivo vrátit, či nejít znovu do restaurace, či nedat spropitné. Protože ale číšník za to někdy nemusí, tak bych ho mohl okrádat neprávem