Kvalitní diskuse se nám tu rozběhla, jen co je pravda. Jsem moc rád, že si tu jen pár pivařských nadšenců neplácá po virtuálních ramenou, ale že i druhá strana, lid pinglový, se projevila. A vskutku projevila, až mi z té upřímnosti běhá mráz po zádech. Dočíst se natvrdo, že pingl si prostě otipne zákazníka stran movitosti a pak mu buď ukáže stůl, nebo dveře, to je docela silná káva. A ještě silnější pak je to, že to onen pingl považuje za něco zcela standardního a normálního. Jinými slovy: nikoliv majitel restaurace, ale (když to přeženu) ten, kdo nosí jídlo a nápoje od kuchyně a baru ke stolu, dělá jakousi selekci hostů. Která je, to připomínám jen tak mimochodem, nezákonná! Mám respekt ke každému lidskému povolání. Chápu, že stát (nebo v lepším případě chodit) "po place" 16 hodin v kuse je otrava (daná ovšem mimo jiné hrabivostí, ony se dají sloužit i kratší šichty) a ačkoliv patřím coby vědecký pracovník do platové třídy o několik desítek tisíc nižší (z čehož nejsem fRustrovaný, natož fLustrovaný :-))), rád dám slušné dýško každému slušnému čísníkovi. Nehodlám ovšem zaplatit ani o halíř víc namyšlenému, arogantnímu,neochotnému či dokonce mě se okrást snažícímu floutkovi, který má pocit, že jsem přišel jen proto, abych mu vylepšil platební bilanci a on nemusel, chudáček utahaný, plavat v Podolí, ale někde na Kanárech. Jsem nenormální? Chci moc? Nebo tu má vnímání reality posunuté spíš ten, kdo vyžaduje a priori peníze za nic?