Od roku 1998 jsem nevynechal ani jeden rok abych se nezastavil při svých cestách na nocleh v Dražíči. Ono poprvé to byl pro mne šok - příjemný musím podotknout. Skutečně nádherné povedené pivo - učarovalo mi. A Tome i to černé je bez vad. A proto jsem se každý rok vracel abych zjistil že je pořád skvělé.
Má první návštěva byla spojena s procházkou po všech koutech Dražíče - za půl hoďky jsem už byl zase zpět.
I mne se jednou povedlo potkat skupinu lázeňských hostů a mohu potvrdit, že jde o milý pohled na křepčící vesměs důchodce.
Jen jednou jedenkrát se mi (zatím) nepodařilo přenocovat nad varnou. A to letos, kdy jsem dojel okolo sedmé a paní hostinská mne odkázala do Týna, že je studený pokoj, který nevytopí. A to i přes mé ujištění, že za těch několik hodin co se budu zahřívat Lipanem se pokoj přeci jen trochu zahřeje. Byla neoblomná, tak snad příště.