Za Olivětínským Opatem na Pivovarské slavnosti II

Moje první kroky vedly ke stánku se suvenýry. Ano, budu pít pivo ze skla! Při koupi baculatého půllitru a trička s logem Opata jsem nadhodil nenápadnou otázku na téma „co s kolem“. A hned se mě ujal prodavač a společně jsme uklidili kolo do odlehlých prostorů v jedné z budov pivovaru.

A když zde vyzdvihuji ochotu organizátorů, musím je ještě dvakrát pochválit. Ani u jednoho stánku nebyl problém vypláchnout půllitr před dalším naplněním a ani dobití baterií do foťáku nikoho neobtěžovalo. Ale k slavnostem.

Program dopoledne zahájila asi nejznámější Broumovačka Uršula Kluková vypitím 1. piva. Po té se návštěvníci a pořadatelé museli vypořádat se zmiňovaným deštíkem. K poslechu byla na programu inzerovaná kapela Poslední pokus. Snad ji déšť neodplavil. Ovšem další atrakci deštík pozdržel. Tou byl Pivovarský chasník 2004, pivní trojboj skládající se z pití piva brčkem na čas, jízdou s rudlem s pivními přepravkami a koulením sudů. Nejrychlejší účastník 1. části chasníka zvládl vypít pivo brčkem za neskutečných 14,59 vteřin.

Já jsem svoje pivko rozhodně vychutnával déle. Něco před půl čtvrtou pokračovala zábava vystoupením folkrockové kapely Hromosvod. A i přes malé potíže s výpadky zvuku se jim podařilo částečně protrhnout oblohu a areál pivovaru se na chvíli naplnil sluncem, které ohřálo ty nestatečnější příznivce Opata.

Hromosvod okolo půl páté opět vystřídali chasníci. Tentokráte pobíhající s rudlem plným přepravek v slalomové dráze. Přepravky byly prázdné. Kdyby byly plné, byly by slavnosti pro pivovar asi hodně ztrátové. Pořadatelé nejspíš vybrali ten nejhorší rudl co v pivovaru našli a jen pár chasníků trasu zvládlo bez pádu přepravek. Před pátou přišla na řadu další hudební vložka. Rocková kapela Ultra blue předvedla docela povedený rock. Překvapivá byla velmi dobrá akustika pivovarského dvoru, který se pomalu začínal zaplňovat novými účastníky slavností.

Okolo šesté po Ultra Blue došlo na závěrečnou část Chasníka a posléze vyhlášení jeho výsledků. Tím skončila soutěžní část slavností a příznivci piva se mohli před sedmou hodinou opět věnovat hudbě. Tu jim obstarala další rocková kapela Alter ego z Jihlavy. A atmosféru nezkazil ani krátká připomínka deštivého rána a poledne, v podobě intenzivní ale krátké přeháňky. Naopak po jihlavské kapele se těsně po osmé hodině začali na pódiu pohybovat pánové v bílých košilích a černých brýlích. Ano, ve čtvrt na devět na pódium doslova vtrhla Laura a její tygři. Pivo teklo proudem, maso se opékalo a lidé tančili. Vrchol slavností nad míru povedený. A když hovořím o pivu a masu, měl bych se konečně vyjádřit k nabídce piva, pochutin a nějakých těch památek na slavnosti.

Pivo se čepovalo ve třech stáncích v tomto složení. Světlá 10 společně se světlou 14, tmavá 10 společně se světlou 11 a světlá kvasnicová 10 společně se světlou 12. Všechna stála po 10 Kč. Vyzkoušel jsem kromě světlé filtrované desítky všechny včetně jednoho řezaného. Všechna piva byla výborná a posoudit které bylo lepší dost dobře nešlo. Snad kvasnicová 10 a 14 mírně převyšovaly ostatní. A proč, to vám snad ani nemusí psát. Občerstvení zajišťoval jeden stánek a pojízdný gril s nabídkou rožněného selete, klobás, kuřat a dalších nezdravých pochutin. A kus vepřového dobře posloužil proti boji s pivní únavou.

Posledním stánkem byl prodej suvenýrů. Daly se zde sehnat trika, mikiny, tašky, zapalovače, otvíráky a další suvenýry včetně několika druhů už zmiňovaných půllitrů. Ve všech stáncích se daly koupit losy do tomboly, které se mohly ihned vyměnit za hodnotné ceny. Mimo hlavní cenu, kterou byla hifi věž, jste mohli získat takové klenoty jako koncovku výfuku, duši či pláště na kolo (to by se mi docela hodilo), poukázku na právní službu nebo balíček Primátor (?).

Celkově si myslím, že se Pivovarské slavnosti vydařily. Obzvláště hudební části mě překvapily. Všechny kapely byla rockově založené, ale různých žánrů. Jako by se pořadatelé zaměřili na mladší generaci konzumentů Opata. A pro nejmladší generaci, pivo ještě nepopíjející, byly přichystány dvě atrakce v podobě obří nafukovací klouzačky a jednoduché soutěže o nějakou tu laskominu. A když jsem ve čtvrt na deset nasedal na kolo, slíbil jsem si, že se na Broumovsko při první příležitosti vrátím!