úvod
homepage

Estery vytisknout článek

Přidáno: 30. října 2007  •  Autor: Ondra Koucký
průměrné hodnocení Hodnocení: 0 hodnotících Hodnotících: 0 počet zobrazení Zobrazeno: 5984x

Estery patří mezi senzoricky velmi aktivní látky, které se ve vysoké míře uplatňují při tvorbě především aroma piva. V pivu českého typu je lze většinou najít v koncentracích kolem 10 – 30 mg v litru. Nikdy se ovšem nejedná o jeden samostatný ester, ale v

Mezi nejčastější zástupce patří ethylacetát, isoamylacetát, ethylhexanoát, methylacetát, ethylformiát, ethylheptanoát, isoamyllaktát a mnoho dalších.

Estery jsou produkty reakcí alkoholů s kyselinami, v pivu však většinou vznikají trochu složitějšími mechanismy než jen touto pouhou reakcí. Jejich tvorba během kvašení mladiny je tedy přirozeným jevem a společně s vyššími alkoholy a některými organickými kyselinami se taktéž nazývají vedlejšími produkty kvašení. Obsah této skupiny látek v pivu je ovlivněn řadou podmínek jako je například stupňovitost mladiny, teplota kvašení, použitý kvasničný kmen, dávka kvasnic atd.

V pivu se projevují jako vůně či chuť hodnocená jako ovocná, květinová, jablečná, banánová, po rozpouštědlech, parfémová apod. Prahová koncentrace vnímání těchto látek je poměrně nízká, většinou se pohybuje okolo 0,1 – 10 mg/l (pro zajímavost: 1 mg v litru je zhruba stejný podíl jako jedna sekunda v jedenácti dnech). Například pro zaznamenatelnou změnu vůně piva stačí jedna kapka výše zmiňovaného ethylhexanoátu do 200 litrů piva.

Pokud se na vůni piva projevují jen mírně, neboli lze-li intenzitu například ovocné vůně označit jako velmi slabou, může být tento vjem hodnocen pozitivně jako součást charakteru piva. Pokud ovšem je v pivu obsaženo esterů větší množství, a to se projevuje ve velké míře na chuti i vůni piva, pak se již jedná o senzorickou závadu.

Pro potřeby tréninku profesionálních degustátorů se do vzorků piva přidávají malá množství vybraných esterů nebo jejich směsí, které jsou dostupné ve formě standardů doporučených EBC (Evropskou pivovarskou konvencí). Tento postup je důležitý proto, aby se hodnotitelé naučili rozeznávat a pojmenovávat jednotlivé složky chuti a vůně piva.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 12 komentářů, poslední komentář: 14.11.2007 18:43 Komentovat
Re: odpovědi... Pivoňka14.11.2007 18:43
Já už asi hodně laboruju,ale znáte to,člověku to nedá a pořád se snaží něco...
odpovědi... Ondra Koucký14.11.2007 18:21
To Pivoňka -10°C - jo, já bych to doporučil To Pivoňka - 52°C - pokud máš takovýto...
Re: Re: Re: diacetylová pauza petrbrew12.11.2007 07:33
Aha, no tak to je něco jiného. Tady mluvíme o vaření a protienové pauze a ne o kvašení a...
Re: Re: diacetylová pauza Pivoňka09.11.2007 23:26
Ještě k té prodlevě při rmutování na 52°C,nějak jsem to nepechopil,mám totiž...
Re: diacetylová pauza Pivoňka09.11.2007 23:00
Takže z toho plyne,že kvašení je ideální kolem 10°C?
diacetylová pauza Ondra Koucký09.11.2007 16:53
Diacetylová pauza, resp. pauza k odbourání diacetylu je otázkou technologie kvašení v CKT,...
Re: Re: petrbrew09.11.2007 14:26
Tady si ten diacetyl najděte. :-) http://www.vscht.cz/kch/kestazeni/sylaby/pivo varstvi.pdf Je...
Re: neználek06.11.2007 19:00
Prosim trochu podrobněji.Špatná teplota-tzn.vyšší než ty 4stupně?A ta diapauza toť co?
Vyhledávání