ŽATECKÝ CHMEL

Podle údajů Ústředního kontrolní a zkušebního ústavu zemědělského, který má v ČR na starosti certifikaci chmele se chmel sklízí v celkem 209 obcích (132 v Žatecké chmelařské oblasti, 47 v Úštěcké chmelařské oblasti a 30 v Tršické chmelařské oblasti).

K největším chmelařským obcím v Žatecké chmelařské oblasti patří například Kněževes, Ročov, Kolešovice, Běsno a Nesuchyně. V Úštěcké chmelařské oblasti jsou největšími chmelařskými obcemi Polepy, Brozany, Křivousy, Chotiněves, a Liběšice a v Tršické chmelařské oblasti jsou to Kokory, Čechy, Tršice, Senice a Prosenice.

Největšími chmelařskými podniky jsou na Žatecku společnost PP Servis, a.s. a ZD Ročov, na Úštěcku ZD Liběšice a v Tršické chmelařské oblasti Moravská zemědělská a.s. Prosenice a ZD Kokory.

Na sklizni chmele se účastní cca 5000 sezónních pracovníků. Náročnější jsou z hlediska pěstování chmele z pohledu získávání pracovních sil jarní práce ve chmelnicích, kde je potřeba okolo 15000 sezónních pracovníků.

V loňském roce bylo v ČR v provozu celkem 341 česacích strojů, mezi kterými je nejvíce zastoupen typ LČCH 2. V roce 2006 bylo v provozu celkem 221 sušáren chmele.

Informace o českých chmelařských oblastech:

Žatecká chmelařská oblast

Žatecko je největší chmelařskou oblasti v České republice. Oblast tvoří katastrální území obcí okresů Louny, Rakovník, Kladno, Chomutov, Plzeň-sever a Rokycany. Ve dvou posledně zmíněných okresech se však již chmel nepěstuje. Území žatecké oblasti je členité s výraznými výškovými rozdíly. Dolní Poohří se 165 m n.m., Džbánská vrchovina s 534 m n.m. V Třeboci se pěstuje chmel v nadmořské výšce 520 m. Severní část oblasti je tvořena údolím řeky Ohře. Směrem na jih se zvyšuje nadmořská výška a chmelnice jsou umístěny na svazích a v údolích potoků Hasiny, Kláštereckého a Pochválovského. Jižní část tvoří Rakovnická plošina. Západní členitá oblast se nachází v povodí říčky Blšanky (Zlatý potok). Tato oblast je od severozápadu chráněna Krušnými horami, Doupovskými vrchy a Českým středohořím.

Většina chmelnic v žatecké oblasti je založena na půdách, které mají svůj původ ve vrstvách permského geologického útvaru. Tyto půdy označované jako permské červenky jsou bohaté na minerály. Obsahují zejména sloučeniny železa a manganu a jsou nejlepšími půdami pro jemný aromatický chmel. Půdy hnědozemního typu se vyskytují na plošinách svahů Džbánské vrchoviny. Lužní půdy se vyskytují v údolí řeky Ohře a jejich přítoků. Na vápencových půdách v části Džbánské vrchoviny se vyskytují rendziny.

Žatecko je mírně teplou a suchou oblastí. Teplotní normál v Žatci se pohybuje na úrovni 8,5 oC, průměrná roční doba slunečního svitu je 1800 hodin. Roční srážky jsou 441 mm a ve vegetačním období spadne v průměru okolo 260 mm.

Historie: První ojedinělé zprávy o chmelu pocházejí z 8. a 9. století. Na přelomu tisíciletí zpráv přibývá a je zřejmé, že šlo o plodinu významného hospodářského využití. Již začátkem druhého tisíciletí se chmel z Čech vyvážel po Labi do sousedních zemí. V seznamu vyváženého zboží z Čech z roku 1101 je i chmel, který se dostával v Hamburku na známé "Forum humuli", kde byl hodnocen zvláštními znalci. Nadační listina Vratislava II. z roku 1088 ukládá knížecím statkům, mimo jiné v Žatci, povinnost odevzdávat vyšehradskému kostelu desátek chmele.

Úštěcká chmelařská oblast

Úštěcká chmelařská oblast bezprostředně sousedí se žateckou oblastí a zahrnuje katastrální území v okresech Litoměřice, Česká Lípa a Mělník. Má nižší nadmořskou výšku od povodí Labe 147 m až k úpatí vrhu Sedlo 450 m n.m. Na sever od Labe se zvedá terénní vlna, kterou přerušují potoky Liběšický a Úštěcký. Dále se pak terén zvedá a dosahuje až k Českému středohoří. K jihu klesá terén do údolí Vltavy, v západní části do údolí Ohře.

Pokud jde o půdní podmínky, pak se v celé oblasti vyskytují půdy hnědozemního typu, okrajově půdy černozemního typu. Mezi Úštěkem a Litoměřicemi jsou půdy, které vznikly na křídových slínech. V okolí Roudnice jsou rendziny na vápencových horninách. Roční úhrn srážek je v průměru 489 mm, ve vegetačním období kolem 284 mm.

Historie: K náznakům určitého soustřeďování pěstování chmele v polohách severní poloviny Čech docházelo již v době předhusitské (14.stol) a v 15. a 16. století byla již tato tendence zřejmá. Poměrně časté jsou od 14.století zmínky o chmelnicích (např. 1390 Kozlovice, 1398 Hrušovany). K rozkvětu chmelařství v Úštěcké oblasti došlo po třicetileté válce. Doklady o pěstování chmele se nacházejí v místních městských knihovnách z 16.-18. století. K dobré kvalitě místního chmele přispěla i některá ochranná opatření, např. opatření jezuitů z Klementina (1623-1773) o čistotě chmele, peckovitosti a likvidaci nežádoucích rostlin. Od roku 1860 se směl úštěcký chmel prodávat jen po ověření známkovnou v Úštěku. Z dochovaných záznamů jsou přiloženy zápisy v Zemských Deskách o chmelnicích v Úštěku a kopie z hospodářské knihy K. Fišera, která vyšla roku 1679 latinsky a do češtiny byla přeložena v roce 1705.

Tršická chmelařská oblast

Tršicko je moravskou chmelařskou oblastí, která se rozkládá v okresech Olomouc, Přerov a Prostějov. V této oblasti převládají půdy hnědozemního typu. Většinou jsou to půdy hluboké, středně těžké, hlinité, ale také jílovitohlinité až jílovité. Roční úhrn srážek je 600-650 mm. Většina chmelnic je vysázena v nadmořské výšce 260 – 300 m n.m.

Historie: První zmínka o pěstování chmele na Moravě je z roku 1263 a uvádí pěstování chmele v Kelči a Choryni, v současném okrese Vsetín. Dříve pěstovaly chmel na Moravě hlavně velkostatky pro potřebu vlastních pivovarů. Ve 13. století to bylo v kraji hradišťském a v osadách založených olomouckým biskupem Brunem. Ze 14. století jsou uchovány záznamy o tom,jak se převážel chmel a chmelené nápoje (medovina a pivo) na českomoravských hranicích. V 16. století v r. 1563 byla založena "velká chmelnice panská" u Vlasatic na Břeclavsku, chmelnice u Mikulova, v r. 1580 v Osové u Telče, v r. 1590 u Bouzova, Vizovic a Dobroměřic. Ke konci 16. století, v r. 1598 pak u Hodonína a v Otaslavicích na Prostějovsku, roku 1629 pak u Prusinovic na Kroměřížsku. V 18.století v r. 1716 u Čech poblíže Prostějova, r.1718 u Koryčan na Kroměřížsku a v r. 1750 v Těšeticích na Olomoucku. V témže roce také ve Skrbeni na "Novém světě" u Olomouce. Na Přerovsku to bylo v Říkovicích a Radslavicích.

ŽATECKÝ CHMEL a jeho vlastnosti

Žatecký chmel je jemný poloraný aromatický chmel pěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti, který je díky svým výjimečným vlastnostem používán pivovary na celém světě. V pivovarském průmyslu, zejména při výrobě kvalitních značkových piv zaujímá Žatecký chmel nezastupitelné místo. S použitím Žateckého chmele lze vyrobit pivo s jemným a lahodným chmelovým aroma, které je v souladu s ostatními chuťovými složkami a je zárukou jeho vysoké kvality.

Pro Žatecký chmele je charakteristické jemné chmelové aroma, jemné vřeténko, nízký obsah myrcenu a vyrovnaný obsah alfa a beta kyselin. Skladba chmelových pryskyřic je příznačná poměrně nízkým obsahem alfa hořkých kyselin v rozmezí 2,5 - 5,5 %. Obsah beta hořkých kyselin je vyšší než obsah alfa hořkých kyselin, jejich vzájemný poměr je v rozmezí 0,60 - 0,80. Obsah myrcenu je v rozmezí 25 - 40 %. Dalším charakteristickým znakem je přítomnost velkého množství beta-farnesenu (14 - 20 %), který je u jiných chmelů obsažen jen v minimálním množství. Celkový charakter vůně Žateckého chmele je dán vzájemným poměrem všech jednotlivých složek chmelových silic.