Scezování I.

1 čerpání díla 2 odpočinek 3 podrážení 4 stékání předku 5 vyslazování

1 . . . dílo se přečerpá tak aby pod přítokovým otvorem bylo kypřidlo na které dílo bude dopadat, to proto aby se docílilo rovnoměrného rozprostření a rozložení vrstvy mláta. Po přečerpání se dílo projede kopačkou, aby rozprostření bylo stoprocentní

2 . . . odpočívat musí dílo aspoň 15 – 30 minut mezitím se mláto usadí a vznikne nám tak rovnoměrně rozpoložená vrstva, přes kterou budeme sladinu scezovat, na barvě sladiny dost záleží , podle ní zjistíme kvalitu rmutování, čím tmavší , tím lepší u tmavých piv těžko rozpoznatelné :o)

3 . . . Podrážení následuje hned po odpočinku , je to takové rychlé cuknutí scezovacími kohouty, cílem tohoto „cukání“ je odstranit kalný podíl sladiny v meziprostoru den, to se děje právě tím, že když je to jenom cuknutí tak se u odvodu na dně vytvoří podtlak , který vezme kaly sebou, kalná sladina se vrací zpět na scezovačku, tak dlouho dokud nezačne vytékat sladina čirá

4 . . . je nejkrásnější věc na okoukání v pivovaře s klasickou scezovačkou, když vidíte vařiče jak proběhne okolo měděných scezovacích kohoutů pohne pákou a najednou z nich stříká horká zlatá voňavá mladina…no prostě nádhera…

5 . . . když steče sladina pouští se na mláto horká voda okolo 76 – 78 °C aby se z mláta vytěžily i poslední cukernaté zbytky, vyslazuje se podle potřeby

Když je proces scezování ukončen jde, spíše teče sladina do mladinové pánve kde bude probíhat chmelovar

Tak dej bůh štěstí . . .