Zkušenosti homebrewářského mládí

Už od malička žiji v městě chmele a piva,v Žatci. Zřejmě to mne přesvědčilo věnovat se pivovarskému průmyslu. Okolo pěti let sbírám pivní tácky a etikety a druhým rokem navštěvuji žatecký klub sběratelů pivních etiket,přes který jsem narazil na pana Radomíra Folka. To je člověk,který již nějaký ten čas vaří své domácí pivo. Na začátku roku 2006 mě zasvětil do tajů homebrewingu a 15. ledna 2006, ve svých 12-ti letech, jsem uvařil první domácí pivo.

V tu chvíli se nebylo čím chlubit,jelikož bylo z koncentrátu. Pivo bylo pitelné a proto jsem ve vaření domácího piva pokračoval. Dle upraveného receptu pana Folka jsem vyrobil několik várek zlatavého moku z kanditního sladu,hlávkového ŽPČ a W95. Zejména poslední várka se dala považovat za velmi úspěšnou a to mne nasměrovalo na vaření piva ze suchého plzeňáku. Po pořízení dalších potřeb typu sacharoměr… jsem uvařil první várku ze suchého sladu. Tehdy jsem měl nejspíše špatné kvasnice,jelikož pivo kvasilo i při správné a stálé teplotě velmi pomalu (je možné že kvasnice byly staré,v pivovaru mi bylo řečeno že jsou již použité,nevím však kolikrát).

Následující várka byla ze suchých kvasnic určené pro homebrewing. Ani tentokrát se pivo příliš nepovedlo. Pěna hlavního kvašení připomínala jarovou vodu a pivo mírně zapáchalo. Toto pivo skončilo v “pivní lázni”. Dosud poslední várka z plzeňáku byla prokvašena suchými kvasnicemi Lager (anglické). Jenže už při tvorbě mladiny jsem udělal obroskou chybu-přehnal jsem to se sladem a pivo mi poté nedostatečně prokvasilo. Zkusil jsem tedy rozkvasit další kvasnice v 200 mililitrech mladiny a přilít do kvasné nádoby. Pivo se opětovně rozkvasilo a po stočení do lahví se i slušně natlakovalo. Pivo bylo pitelné,ale konzumační zážitek kazil pach kvasnic. Od září plánuji další várky. Se svými zkušenostmi se opět rád podělím. Fotografie naleznete na mém webu (blogu) www.domaci-pivovar.blog.cz

Dej bůh štěstí!