Souhlasim s názorem, že k napsání encyklopedie, je potřeba hodně zkušeností i doporučením Jacksona.
Za jeho nejkvalitnější encyklopedii pokládám Bier - über 1000 sorten aus aller Welt od Michaela Jacksona, vydalo německé vydavatelství Hallwang v roce 1987 v originále knihu vydal o rok dříve Mitchell Beazley Publishers. Oproti jiným knihám zde autor jednotlivá piva hodnotí podle sedmibodové stupnice a uvádá nejlepší hospody, kde se dají pít nejkvalitnější piva. Jde o kapesní vydání 224 stránek s minimem jednobarevných ilustrací, avšak co se týče textu tak je to mimořádně dobrý rádce.
Utítal bych od dalších četenářů doporučení dalších podobných knih včetně těch, co se věnují jednomu stylu nebo jedné zemi.

Protoze jsem k teto knize delal korekturu, dovolim si zde napsat svuj nazor - podle me je kniha urcena vsobecnemu konzumentovi, ktereho zajimaji etikety, kde v kterem state je jaky pivovar bez rozdilu "vahy", pripadne kratke chutove hodnoceni produkce daneho pivovaru.

Pokud vsak clovek hleda podle "pivnich kategorii", ma smulu. Pro tyto zajemce spis doporucuji knihu Michaela Jacksona ci Stephena Beumonta. Je to kniha o celem svete, tudiz vseobjimajici, v cemz mozna tkvi urcite uskali, protoze se vzdy najde stat, vyznamy pivovar, ktery bude chybet. Bohuzel u nas jeste nenastala doba, kdy by mohla byt prodejna kniha, ktera se zabyva jen jednim statem, ci jednou pivni kategorii (snad krome plzenskeho typu piva).

B.V. je mlady autor, ktery mel to stesti, ze cestoval a nasel vydavatele pro sve pivni postrehy. Treba az o pivu budu psat tricet let jako Michael JAckson, dockame se i deleni pivovaru a jejich produkce podle odbornejsich meritek. Jinak pro pivni zacatecniky ( snad nekoho neurazim:) ) je to vhodne ctivo.

Pro sběratele skla, etiket a další produktů je tato publikace velmi neúplná, lze říci nevyhovující, protože, bude-li se jí řídit oproti podobné od Jacksona, pořídí neúplnou kolekci. Nedozví se priority. Od publikace v této ceně bych si představoval, že uvede všechny pivovary co sní vařit Kölsch, udělá pořádek v produkci pivovarů z Dortmundu, nenechá mne bloudit po Düsseldorfu. Pro našince, který rád navštíví zajímavou restauraci nebo pivovar s restaurací to je ještě horší, protože mu unikají některé velmi podstatné, to platí i pro každého kdo vyrazí koupit pár piv v lahvi do Německa nebo hledá na přespání histinský pivovar. V antikvariatu dneska koupim za stejnou cenu jak obě encyklopedie Jacksona tak při troše štěstí i první úplnější vydání Verhoefa. Proto jsem chtěl případné zájemce varovat. Co mi vadí nejcí je absence klíče, to neznamená že se nedá najít u nejobsáhlejších kapitol tj. Belgie a Holandsko tedy "domácí půda" autora - tam si však netroufám hodnotit. Autoři podobných knih vycházejí z osobních zkušeností, v této knize je vidět, že některé pivovary zřejmě reagovaly pozitivně a poslaly vzorky, jiné nikoli. Nepředpokládám, že by něco platily, to by tam nechyběly bohaté a vlivné firmy. Kapitola o Carlsbergu by musela být zcela jiná.
Pro úplnost o jednotlivých zemích, Belgie i Holndsko vgelký rozsah méně Anglie a USA, na Irsku se toho příliš pokazit nedá, poměrně značná pozornost je věnována Polsku i Maďarsku včet slovníčku, Slovensku, Itálii naopak jeden pivovar z Chorvatska, jeden z Bosny a Hercegoviny, chybí Slovinsko, Srbsko i Černá Hora, Bulharsko i Ukrajina. jeden pivovar Řecko a jeden Turecko, jeden Malta, takže musím tuto výhradu vzít zpět, nicméně si neodpustím poznámku, že na Maltě je prostě pivo tradiční nápoj narozdíl od jiných, které zde uvádím. Chybí také Litva a Lotyšsko.
Rád bych se jednou dočkal encyklopedie od někoho, kdo preferuje spodně kvašené pivo a nikoli z lahve.

Tak to ještě není tak zlé...
Komu je vlastně podobná publikace určená? Mně to připadá, že je to hlavně pro radost z prohlížení obrázků(tedy, alespoň takového "pivnho úchyláka" mého ražení obrázek nevšedního piva doplněný nějakou tou zajímavou informací potěší), a pak pro získání aspoň hrubé představy o pivovarnictví ve zmiňovaných zemích. Zajímalo by mne, podle jakého klíče si autor vybírá pivovary, o kterých se zmíní. Jsou to jeho zkušenosti? Nebo má v každé zemi nějakého spolupracovníka? Nebo si pivovar zmínku v encyklopedii zaplatí?
Ještě jsem se chtěl zeptat, jen tak pro zajímavost - zmiňuje se encyklopedie i o bulharských pivech?

České pivo respektive Česká republika nechybí str. 278 až 297, je zpracována systematičtěji než jiné státy. Je nám věnována větší plocha než Rakousku. Zahrnuje zhruba 30 pivovarů s vysokým nebo středním výstavem. Malé nebo mikro pivovary chybí. Soustřeďuje se především na výčepní piva a ležáky. U řady pivovarů chybí speciály. Ze známějších pivovarů postrádám Nymburk, Lobkowicz, Chodovar, Žatec a především pivovar U Fleků.

Zajímalo by mě, jaké značky reprezentují v encyklopedii české pivo, pokud tam tedy vůbec je. Díky za odpověď a za přínosný článek nabitý věcnými argumenty.