Přestože Plesl je ostřílený z Turecka a benátského ostrova LIDO i odjinud, hned druhá zobrazená sklenice v pořadí je dost nepraktická, s tou stopkou atd., držel jsem ji nedávno - jak to vlastně uchopit - za co, kde ? Nepovedla se stejně jako nová láhev Staropramenu s tím šíleným kuželovým hrdlem, až Vám to bude klouzat mezi prsty a rozbije se, vzpomenete si na varování. Čili ona sklenice se spíš stane sběrat. záležitostí, já z ní zkušebně pil pouze jednou a už nehodlám. Sice vlnité tvary jsou dobré pro bubliny a pěnu - ale stejně, držení je náročné. Vašíček

Včera jsem si do nového budvarského krýglu nechal načepovat Kaltenecker Märzen. A musím konstatovat, že půllitr může být hezký na pohled, snad se do něho i dobře čepuje, ale špatně se drží a nepříliš příjemně se z něho pije. Ucho krýglu má tvar takový, že se nedá moc zapřít o ruku a člověk musí vyvinout zbytečně velkou sílu. Vnitřní okraj půllitru je příliš ostrý a tudíž rušivý při pití. Druhého Märzena jsem si dal do klasiké "Prahy", není to dokonalý krýgl a pilo se z něho pohodlněji.

Je to zajímavé, ale já mám raději klasiku. Nejvíce mne již zhruba před 32 lety dostaly půllitrové soudečky z 60. let. Před pár lety jsem je opět v nějaké hospodě zahlédl...

Zjistil jsem, že krýgl je uvnitř poměrně rovný, takže s ním velký problém nebude. Štuc má ale tvar, díky kterému se bude hůře umývat. Také se hůře udržuje pěkná pěna, pokud se sklenice různě zužuje a zase rozšiřuje. Je to prostě pořád ten samý problém, sklo navrhuje člověk, který přemýšlí hlavně o jeho estetické stránce a funkčnost je až na druhém místě.

V jakém smyslu? Z hlediska výčepního (těžké, špatně se to roznáší, špatně se to myje, moc se v tom pivo rozpění...) nebo z hlediska optimálního zachování vlastností piva?

Již jsem se s tímto sklem setkal a musím říct, že co do funkčnosti to nebude žádná sláva.