... a tak nepotřebuji číst na etiketě jakkoliv vyjádřený obsah chmele, či jeho charakteristiku, způsob chmelení,... Jde jen o to, jak mi pivo chutná. A já si nevybírám žádné gambáče či radky, žádné královské krušiny či jedinečný budvar. Skvělou chuť a krásnou hořkost nacházím třeba v Poutníku z Pelhřimova, v broumovském Opatu, ale třeba taky v pardubickém Porteru. A jsou ještě další česká piva, která byť bez reklamy, stojí za to pít...!

Kolik který pivovar dává chmele, je předmětem výrobních tajemství, stejně tak i druhy použitých chmelů.
Co se týče uvádění obsahu chemele na etikete - neni to tak jednoduché. Látky obsažené ve chmelu se během chmelovaru do značné míry mění (ve své chemické a tím i senzorické podstatě). Každý pivovar má jiné využití těchto látek - něco nepřejde do mladiny, něco odejde v kavsnicích, něco v pěně, při filtraci..., takže uvádět množství použitého chmele by bylo dost zavádějící.
Sice se u piv analyticky stanovuje obsah iso-hořkých látek, nicméně tento údaj neposkytuje zcela přesnou informaci o charakteru hořkosti toho či onoho piva. - hořkost piva se celkově projevuje nejen v obsahu a zastoupení isosloučenin, ale i dalších látek s hořkým charakterem přecházejících např. ze sladu, to vše navíc v kontextu s ostatními parametry piva.

zvlášť ten konec je nějaký zmatený

To mě docela překvapuje, že české pivovary dávají do piva stále více chmele- docela by mě zajímalo, které pivovary dávají do piva chmele víc a které méně. Možná by se obsah chmele mohl udávat i na etiketě, stejně jako třeba obsah alkoholu.