Problém je vyrovnanost kvality,
(Michal Rambousek, 23.11.2006 21:40)
celé vlákno | reagovat
Já se myslím, že problém není ve špatné kvalitě piva z malých českých pivovarů jako takové, tzn. že by neuměly uvařit výborné pivo. Troufám si tvrdit, že to umějí a to na světové úrovni jak v uzší kategorii ležáku českého typu, tak v šířeji vymezené kategorii ležáku a piva vůbec (při vší úctě k Budvaru a Prazdroji, kam se hrabou, když se to malému pivovaru povede, na druhou stranu je nutnost standardizovat kvalitu a dosahovat dlouhou trvanlivost trochu omezuje, ale stejně... ).
Zásadní problém spočívá ve vyrovnanosti kvality. Vzhledem k tomu, že se pivo obykle vyrábí v řádu stovek, případně desítek výrobních dávek za rok a že pivo je živý produkt, je to otázka nadmíru důležitá a tady podle mě mají malé české pivovary jako celek velkou rezervu. Kolik lidí ocení, že pivovar vyrobí někdy pivo vynikající a někdy pivo špatné až velmi špatné? Pokud člověk není znalec či poučený příznivec, asi dá přednost pivu ne zrovna vynikajícímu, ale slušnému, které je pokaždé skoro stejné. A protože pivo je výrobek pro masový trh, jsou karty na trhu do značné míry rozdány (i to je podle mě jeden z důvodů proč nikterak skvělé, ale vyrovnané pivo, jako je Gambrinus, válcuje český trh).
Situace se navíc ještě zhorší, když vezmeme v úvahu stálost kvality v rámci rozumné nebo alespon deklarované trvanlivosti, citlivosti piva na skladovací podmínky a úroven hospod (u nás obecně nízká). Do jaké míry za to může úroven výrobního zařízení a do jaké míry neschopnost či neochota respektovat technologické postupy pro rozumnou standardizaci kvality, to nevím (asi to bude někde mezi). Já sám mám svůj žebříček kvality piv podle dlouhodobé kvality, tj. jakýsi poměr kvality piva v konkrétním čase na konkrétním místě za určitých podmínek (kvalita jednorázová) a jak se toto vyvíjí v čase, tj. něco na způsob co nejvíce objektivního hodnocení v delším časovém horizontu - ale to už je téma na jindy. Každopádně osobně bych se nebál doporučit například piva ze Svijan nebo Primátor z Náchoda takřka vždycky (výjimka se samozřejmě může stát), jelikož to jsou velmi dobrá piva s dlouhodobě vyrovnanou kvalitou.
Pokud se týče srovnání se zahraničím - Německo, Belgie apod.- srovnávat se dá především pivní kultura, tedy způsob konzumace, prostředí, péče o pivo, méně už přímo kvalita piva. Já jsem velkým příznivcem belgického piva, zvláště klášterních piv, pšeničné pivo je taky fajn, rauchbier jakbysmet, alt, oktoberfestbier proč ne, ale je to přece jenom něco více nebo méně jiného než pivo českého typu a pro posezení v hospodě mi pivo českého typu sedí nejvíc. Když tedy přímo srovnávat, tak v rámci této kategorie (na zahraničních soutěžích jsou to kategorie pilsner, resp. pilsner českého typu - druhá kategorie bývá pilsner německého typu). Mám na mysli především srovnání dlouhodobější kvality, jak které pivo chutná např. v průběhu jednoho roku, méně už různé soutěžě, kde je to o 1, příp. 2 vzorcích v čase.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Zásadní problém spočívá ve vyrovnanosti kvality. Vzhledem k tomu, že se pivo obykle vyrábí v řádu stovek, případně desítek výrobních dávek za rok a že pivo je živý produkt, je to otázka nadmíru důležitá a tady podle mě mají malé české pivovary jako celek velkou rezervu. Kolik lidí ocení, že pivovar vyrobí někdy pivo vynikající a někdy pivo špatné až velmi špatné? Pokud člověk není znalec či poučený příznivec, asi dá přednost pivu ne zrovna vynikajícímu, ale slušnému, které je pokaždé skoro stejné. A protože pivo je výrobek pro masový trh, jsou karty na trhu do značné míry rozdány (i to je podle mě jeden z důvodů proč nikterak skvělé, ale vyrovnané pivo, jako je Gambrinus, válcuje český trh).
Situace se navíc ještě zhorší, když vezmeme v úvahu stálost kvality v rámci rozumné nebo alespon deklarované trvanlivosti, citlivosti piva na skladovací podmínky a úroven hospod (u nás obecně nízká). Do jaké míry za to může úroven výrobního zařízení a do jaké míry neschopnost či neochota respektovat technologické postupy pro rozumnou standardizaci kvality, to nevím (asi to bude někde mezi). Já sám mám svůj žebříček kvality piv podle dlouhodobé kvality, tj. jakýsi poměr kvality piva v konkrétním čase na konkrétním místě za určitých podmínek (kvalita jednorázová) a jak se toto vyvíjí v čase, tj. něco na způsob co nejvíce objektivního hodnocení v delším časovém horizontu - ale to už je téma na jindy. Každopádně osobně bych se nebál doporučit například piva ze Svijan nebo Primátor z Náchoda takřka vždycky (výjimka se samozřejmě může stát), jelikož to jsou velmi dobrá piva s dlouhodobě vyrovnanou kvalitou.
Pokud se týče srovnání se zahraničím - Německo, Belgie apod.- srovnávat se dá především pivní kultura, tedy způsob konzumace, prostředí, péče o pivo, méně už přímo kvalita piva. Já jsem velkým příznivcem belgického piva, zvláště klášterních piv, pšeničné pivo je taky fajn, rauchbier jakbysmet, alt, oktoberfestbier proč ne, ale je to přece jenom něco více nebo méně jiného než pivo českého typu a pro posezení v hospodě mi pivo českého typu sedí nejvíc. Když tedy přímo srovnávat, tak v rámci této kategorie (na zahraničních soutěžích jsou to kategorie pilsner, resp. pilsner českého typu - druhá kategorie bývá pilsner německého typu). Mám na mysli především srovnání dlouhodobější kvality, jak které pivo chutná např. v průběhu jednoho roku, méně už různé soutěžě, kde je to o 1, příp. 2 vzorcích v čase.