V Koutě jsem byl poprvé a naposledy před asi třemi lety, přesouvali jsme se s přítelkyní z Krušných hor na Šumavu a pod dojmem příjemné návštěvy ve Velkém Rybníku jsem ji ukecal i na Kout. Pivovar tehdy vypadal zvenku jako dokonalá zřícenina, moc obdivuju koutské, že se pustili do takového dobrodružství. S pivem jsme ale tenkrát nepochodili. V pivovaru nikdo nebyl a v hospůdce hned vedle vchodu byla tak svérázná klientela a tak neproniknutelný cigaretový dým, že jsme hned zase vycouvali. Je to škoda, že v Koutě nelahvují aspoň do PETek, leckde jinde to bez problémů jde.