Bylo pivo dříve lepší,
(Josef Brauner, 07.08.2008 00:37)
celé vlákno | reagovat
Reaguji na výzvu Tomáše Macha a jako sládek pivovaru Uherský Brod / 1972-75/ a Jarošov/ 1975-1990/ se rád podělím o pár dojmů.Kvalita piva jako taková byla a je úměrná podmínkám v kterých je pivo vyráběno.Ale k uvedenému tématu – práce v pivovaru nebyla jednoduchá, ale byla zajímává.Za uvedené období mě prošlo pod rukama více jak 5 milionu hl piva a mám na co vzpomínat.
Kvalita tehdejšího piva byla úměrná kvalitě surovin a technickým podmínkám pivovaru. Vařili jsme pivo ze sladu vyrobeného z ječmenu za Sýrie, chmele z Číny, USA, jako náhražky sladu používali třtinový cukr z Kuby, upravený ječmen, ječný šrot.Z toho všeho lze vyrobit pivo, ale horší byly přetěžované výrobní kapacity.Pivo ve spilce kvasilo v odpovídajících podmínkách / jenom tehdy používané pivovarské kvasnice měly jiné vlastnosti –dosahovaly nižšího prokvašení / horší podmínky čekaly na pivo v ležáckém sklepě – pro daný objem výroby byly ve většině pivovarů menší kapacity ležáckých tanků než by odpovídalo normě na dobu ležení piva / pro zajímavost 10% pivo mělo mít dobu ležení 21 dnů, 12% 56 dnů.V Jarošově jsme např. v ležáckém sklepě s ležáckým prostorem 21 000hl vyrobili za měsíc více jak 42 000hl piva.Další dopad na kvalitu piva byla vysoká teplota ležáckých sklepů – v pivu se hůře vázal kvasný CO2, pivo hůře pěnilo ale bylo to také ideální prostředí na množení mikroorganizmů pivu škodících.V jednom v souvisejících článků se objevuje zmínka o filtraci piva - tehdejší ČSN vyžadovala pro pivo za dodržení podmínek skladování trvanlivost 7 dní pro výčepní , pro ležáky 10 dní./ dále zde byly výjimky z normy trvanlivost se snižovala na 5 a 7 dní, potom byla výjimka z výjimky – pivo pro rychlou spotřebu.Teď trochu odbočím do přítomnosti – dnes se pivovary chlubí že vyrábí nepasterizované pivo/ tehdy se v podstatě až na pivo pro export nepasterizovalo žádné pivo.Pro filtraci piva se používaly v tehdejší době tak jako dnes křemelinové filtry.A filtry z tehdejší doby ještě v některých pivovarech / po modernizaci/ plní úspěšně svoji funkci i dnes.Nízká trvanlivost piva vždy nesouvisela jenom s filtrací ale také s dalšími výrobními soubory- kvalitou přetlačných tanků, kvalitou stáčíren lahvového a sudového piva, Dnes v podstatě spotřebitel neřeší trvanlivost piva ale někdy řeší dopad trvanlivosti na kvalitu piva – co všechno se musí s pivem udělat aby tak dlouho vydrželo.
Když jsme roku 1988 slavili v pivovaru Jarošov 300 let jeho založení / 1688 / někteří se pilně věnovali tomu kterého tajemníka či jinak významného hosta / většinou byli z jedné strany/ pozvat, aby byla zdůrazněna vedoucí úloha této jedné strany.Jako sládkovi mi to bylo celkem proti srsti, vždyť jsme slavili neuvěřitelných tři sta let vaření piva , a tak jsme na počest tohoto výročí navařili -Původní Jarošovský ležák- použité suroviny český slad z vlastní sladovny, žatecký chmel hlávkový, voda z městské vodovodu, kvasnice z Budvaru a samozřejmě nadšení, odpovědnost a zájem všech spolupracovníků kteří se na výrobě podíleli a výsledek –vynikající pivo.
Rozhodně se v dnešní době změnily podmínky pro výrobu piva výraznou modernizací pivovarů proto se musí změnit i charakter piva. Dříve jsme v daných podmínkách většinou nikdy nenasytili pivo CO2 nad 3,5 g hl-1, ale i tehdy jsme chtěli aby pivo bylo více nasycené, technicky jsme toho však nebyli schopni dosáhnout/ nemám zde namysli umělé dosycování/A když po revoluci začaly pivovary zúročovat vložené investice do modernizace což se projevilo i na větším nasycení piva – a zde vzniknul celkem nesprávný názor na nasycené pivo že nadýmá a že dřív tomu tak nebylo.I dříve mělo být pivo více nasycené ale tehdy to prostě nešlo.
Každá doba přináší svůj pohled na minulost i přítomnost. Jestli bylo pivo dříve horší nebo lepší než dnes je jistě zajímavé téma ale vzhledem k tomu že nelze objektivně postavit tehdejší a dnešní pivo vedle sebe a obě porovnat, nechám toto hodnocení bez odpovědi.
Ale na závěr takovou malou poznámku když jsem roku 1966 nastupoval do svého prvního pivovaru / Kutná Hora / tak jsem slýchával od straších kolegů jo dříve bývávalo pivo a dnes to zase platí o pivu z doby nedávné a bude to platit i za pár let o pivu dnešním
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Kvalita tehdejšího piva byla úměrná kvalitě surovin a technickým podmínkám pivovaru. Vařili jsme pivo ze sladu vyrobeného z ječmenu za Sýrie, chmele z Číny, USA, jako náhražky sladu používali třtinový cukr z Kuby, upravený ječmen, ječný šrot.Z toho všeho lze vyrobit pivo, ale horší byly přetěžované výrobní kapacity.Pivo ve spilce kvasilo v odpovídajících podmínkách / jenom tehdy používané pivovarské kvasnice měly jiné vlastnosti –dosahovaly nižšího prokvašení / horší podmínky čekaly na pivo v ležáckém sklepě – pro daný objem výroby byly ve většině pivovarů menší kapacity ležáckých tanků než by odpovídalo normě na dobu ležení piva / pro zajímavost 10% pivo mělo mít dobu ležení 21 dnů, 12% 56 dnů.V Jarošově jsme např. v ležáckém sklepě s ležáckým prostorem 21 000hl vyrobili za měsíc více jak 42 000hl piva.Další dopad na kvalitu piva byla vysoká teplota ležáckých sklepů – v pivu se hůře vázal kvasný CO2, pivo hůře pěnilo ale bylo to také ideální prostředí na množení mikroorganizmů pivu škodících.V jednom v souvisejících článků se objevuje zmínka o filtraci piva - tehdejší ČSN vyžadovala pro pivo za dodržení podmínek skladování trvanlivost 7 dní pro výčepní , pro ležáky 10 dní./ dále zde byly výjimky z normy trvanlivost se snižovala na 5 a 7 dní, potom byla výjimka z výjimky – pivo pro rychlou spotřebu.Teď trochu odbočím do přítomnosti – dnes se pivovary chlubí že vyrábí nepasterizované pivo/ tehdy se v podstatě až na pivo pro export nepasterizovalo žádné pivo.Pro filtraci piva se používaly v tehdejší době tak jako dnes křemelinové filtry.A filtry z tehdejší doby ještě v některých pivovarech / po modernizaci/ plní úspěšně svoji funkci i dnes.Nízká trvanlivost piva vždy nesouvisela jenom s filtrací ale také s dalšími výrobními soubory- kvalitou přetlačných tanků, kvalitou stáčíren lahvového a sudového piva, Dnes v podstatě spotřebitel neřeší trvanlivost piva ale někdy řeší dopad trvanlivosti na kvalitu piva – co všechno se musí s pivem udělat aby tak dlouho vydrželo.
Když jsme roku 1988 slavili v pivovaru Jarošov 300 let jeho založení / 1688 / někteří se pilně věnovali tomu kterého tajemníka či jinak významného hosta / většinou byli z jedné strany/ pozvat, aby byla zdůrazněna vedoucí úloha této jedné strany.Jako sládkovi mi to bylo celkem proti srsti, vždyť jsme slavili neuvěřitelných tři sta let vaření piva , a tak jsme na počest tohoto výročí navařili -Původní Jarošovský ležák- použité suroviny český slad z vlastní sladovny, žatecký chmel hlávkový, voda z městské vodovodu, kvasnice z Budvaru a samozřejmě nadšení, odpovědnost a zájem všech spolupracovníků kteří se na výrobě podíleli a výsledek –vynikající pivo.
Rozhodně se v dnešní době změnily podmínky pro výrobu piva výraznou modernizací pivovarů proto se musí změnit i charakter piva. Dříve jsme v daných podmínkách většinou nikdy nenasytili pivo CO2 nad 3,5 g hl-1, ale i tehdy jsme chtěli aby pivo bylo více nasycené, technicky jsme toho však nebyli schopni dosáhnout/ nemám zde namysli umělé dosycování/A když po revoluci začaly pivovary zúročovat vložené investice do modernizace což se projevilo i na větším nasycení piva – a zde vzniknul celkem nesprávný názor na nasycené pivo že nadýmá a že dřív tomu tak nebylo.I dříve mělo být pivo více nasycené ale tehdy to prostě nešlo.
Každá doba přináší svůj pohled na minulost i přítomnost. Jestli bylo pivo dříve horší nebo lepší než dnes je jistě zajímavé téma ale vzhledem k tomu že nelze objektivně postavit tehdejší a dnešní pivo vedle sebe a obě porovnat, nechám toto hodnocení bez odpovědi.
Ale na závěr takovou malou poznámku když jsem roku 1966 nastupoval do svého prvního pivovaru / Kutná Hora / tak jsem slýchával od straších kolegů jo dříve bývávalo pivo a dnes to zase platí o pivu z doby nedávné a bude to platit i za pár let o pivu dnešním