"Za starých časů strony měly delší stín" jak je v písni skupiny Krausbery. V tomto příspěvku je v jednom pravda suroviny nebyli jistě ty nejlepší, ve výrobním procesu velmi pokulhávala hygiena a hlavně filtrace. Z důvodu nekvalitní filtrace a vlivem zhoršené hygieny v letních měsících se nepasterované výčepní (10ky) piva kazily a proto se používala metoda kontroly zrakem. K tomu nahrávalo zásobování na otevřených autech a hlavně zelené lahve. Byl v nich zákal lépe vidět, ale daleko víc se pivo kazilo. Hliník jistě nebyl pro pivo prospěšný. Několik let starý 100litrový sud byl i o dvě kila lehčí než stejný nový a o až 11 litrů větší objem jak se nafukoval.

Největší stesky jsou asi po tom, že pivovary se nehonily po množství alkoholu v pivu. Z normy měly dané minimální množství alkoholu pro desítku, jedenáctku a dvanáctku. Pivo nebylo tak moc prokvašené a mělo výraznou plnost. Proto označení tekutý chléb. Markatní chuťový rozdíl je v dnešním výčepním proti tehdejší desítce(samozřejmě ne každé) dříve 2,8% hmotnostních cca 3,1% objemových dnes 3,9-4,1%objemových. Takže dřívější desítka plností- zbytkovým extraktem odpovídala dnešní cca jedenáct apůlce.
V té plné chuti podle druhu piva bylo samozřejmě to dobré, ale i to špatné. Takže mezi pivy byl obrovský rozdíl a na každý druh bylo potřeba si zvykat. Proto např.pro pražáky zvyklý na kozla nebo staropramen byl vratislav jednorázově projímavý, a pro liberečáky zvyklý na Vratislav náhodná konzumace Kozla znamenala taky pohromu.
Můj stesk je pouze o tom, že se vytrácí originalita piv a z důvodu toho aby bez následků mohl kdokoliv kdekoliv konzumovat stejné pivo je to europivo chuťově impotentní aby nikoho neurazilo.