Jsem rád, že jsem si nemusel nechat ujít jubilejní 50. Dočesnou. Piva k ochutnání bylo opravdu habaděj, program bohatý. Jsem rád, že jsem mohl dát onu krátkou řeč s Romanem Holoubkem, která se v pátek v pozdních nočních hodinách poněkud protáhla a přepěkně jsme se zbonovali... Díky, Romane. Stálo to za to. :-)
Nechtěl jsem riskovat, že mi ruka nenechavá uzme foťák, proto jsem jej zanechal doma. Tudíž jsem nemohl udělat pár všeříkajících fotek - ono možná lepší... :-)