To Jiří J.: Tuto přednášku jsem asi před rokem a půl slyšel a našel jsem i pár poznámek z ní:
český typ piva vs. zahraniční (lager)
- vyšší zbytkový extrakt
- vyšší barva
- vyšší hořkost
- vyšší obsah polyfenolů (to je podle mne ta látka)
- vyšší pH (4,55/4,3)
- vyšší obsah acetaldehydu
- vyšší intensita hořkosti a doznívání hořkosti
- vyšší plnost
- nižší výskyt cizích vůní a chutí
Acetaldehyd a pH je důsledek pomalejšího kvašení a méně prokvašeného piva; obsah polyfenolů roste s počtem rmutů, tj. nejmenší je u infusně vařených piv, nejvíce po 3 rmutech. Pak už mne pouze napadá, že u českého Pilsneru je možná přítomnost diacetylu, kdežto u německého by neměl být žádný (dle BJCP).
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
český typ piva vs. zahraniční (lager)
- vyšší zbytkový extrakt
- vyšší barva
- vyšší hořkost
- vyšší obsah polyfenolů (to je podle mne ta látka)
- vyšší pH (4,55/4,3)
- vyšší obsah acetaldehydu
- vyšší intensita hořkosti a doznívání hořkosti
- vyšší plnost
- nižší výskyt cizích vůní a chutí
Acetaldehyd a pH je důsledek pomalejšího kvašení a méně prokvašeného piva; obsah polyfenolů roste s počtem rmutů, tj. nejmenší je u infusně vařených piv, nejvíce po 3 rmutech. Pak už mne pouze napadá, že u českého Pilsneru je možná přítomnost diacetylu, kdežto u německého by neměl být žádný (dle BJCP).