je dulezity. Mam Martina rad, libi se mi jeho styl psani. O pivu toho vi hodne. Jen me mrzi, ze ve svych elaboratech pro moravsky tisk se uchylil k formulacim, ktere jsou na urovni pana PAroubka ( a to mozna i niz)...

Skoda, ze to Jirka neuvedl ve svem clanku, ale vyrazy a obraty ve stylu...
Rozzlobil jsem se a citelně mi stoupla hladina cukru i cholesterolu. Ne tudy cesta nevede, řekl jsem si a vtom jsem nato přišel. Vrátím se opět k přerušené nezřízené konzumaci kvalitních pivních značek a v okolí výskytu jejich mutovaných zahraničních příbuzných budu držet protestní cukrovku. Podaří-li se mi udržet po pár let standardní výkon 12 až 15 kusů denně, mohu si doladit glykémii až ke špičkové hranici 25 až 30 mmol. Ve výčepech denaturovaných eurosraček se budu vyhublý vyčerpaně plížit kolem šťastných pobledlých popíječů chemizovaných utrejchů, ledabyle odhazovat inzulinové stříkačky a s mocnou podporou slábnoucího acetonového dechu budu osazenstva těchto ďábelských stánků přesvědčovat, že svůj boj pomocí aktivní resistence vedu i za šťastnější budoucnost jejich dětí. Zařadím se po bok národních mučedníků, jako byli Jan Hus, Jan Palach, Jan Zajíc nebo Julius Fučík, který před patnácti lety tragicky zahynul v daleké Bolívii.
A jestli zemřu, mí pravověrní pivaři, jimž osud českého piva není lhostejný, netruchlete. Zahynul jsem pro dobrou věc. Můžete mi příležitostně pochcat můj skromný hrob. Jestli ovšem ještě bude čím....
urcite nicemu dobremu nepomuzou. Mozna jen zvysene prodejnosti uvedeneho listu