Protože jsem od roku 1994 do 2003 bydlel v nedalekém Ústí nad Labem, nemohl jsem "Liťák" a pivovar minout. Už když jsem ho viděl poprvé, došlo mi, že asi marketingově trochu zaostávají. Pravda, na budoucí Drinks Union nemohli finančně zdaleka dosáhnout, ale že se jejich pivo dá stěží sehnat i kolem komína, mě docela překvapilo. Moje odhodlání napít se Kalichu došlo tak daleko, že jsem za ním jezdil na kole do Libochovan (cca 13 km), dva roky před zavřením mi hospodu obsadil GiGant a já se musel posunout ještě dál proti proudu řeky do Velkých Žernosek.
V Litoměřicích jsem narazil na 3 hospůdky, kde točili místní mok. Nádražka na horním nádraží, jedna pěkná čtyřka v Pokraticích a pak pivnice Kalich. Ta byla samozřejmě nejlepší, jednak kvůli umístění vlastně ve zdech pivovaru a pěkným klenutým sklepním prostorům, druhak pro postupně se rozšiřující sortiment piv i jídel. Když pivovar zavíral, byla vlastně na vrcholu. Zrekonstruované záchodky mě naplňovaly nadějí, že to s pivovarem třeba nebude tak špatné :-) Bohužel, i přes v závěru výbornou chuť především Baronky, bylo. A tak moje poslední točené byla právě Baronka trochu nestylově na litoměřickém vinobraní. Rozloučil jsem se s ní důstojně pár kousky.
Budiž Ti země lehká Liťáku.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
V Litoměřicích jsem narazil na 3 hospůdky, kde točili místní mok. Nádražka na horním nádraží, jedna pěkná čtyřka v Pokraticích a pak pivnice Kalich. Ta byla samozřejmě nejlepší, jednak kvůli umístění vlastně ve zdech pivovaru a pěkným klenutým sklepním prostorům, druhak pro postupně se rozšiřující sortiment piv i jídel. Když pivovar zavíral, byla vlastně na vrcholu. Zrekonstruované záchodky mě naplňovaly nadějí, že to s pivovarem třeba nebude tak špatné :-) Bohužel, i přes v závěru výbornou chuť především Baronky, bylo. A tak moje poslední točené byla právě Baronka trochu nestylově na litoměřickém vinobraní. Rozloučil jsem se s ní důstojně pár kousky.
Budiž Ti země lehká Liťáku.