Komentáře
článku: Do Lotyšska nejen za hokejem (II.)
Zobrazit všechny komentáře: podle vláken, podle času
lotyško je nádherná země,byl jsem tam počátkem 80. kdy tam začínala pěrestrojka a lotyšské kolchozy po vzoru slušovic rozvížděly přidruženku a některé prámě pivovary,pivo mně chutnalo,tmavé silné,podávané v kameninových tří/pětilitrových džbánech s karamelovou pěnou,které jsme ihned rozlili do kameninových pulitrů,když jim náš průvodce řekl že jsme češi,tak nám vydělili jednoho oficianta,co běhal jenom pro náš stů,k pivu se podávalo k zakousnutí uzené kuře nebo tvrdý eidam s kmínem nakrájený na nudličky které jsme si namáčeli v misce s medem,ideální rovnováha pro žaludek,jako teplé jídlo jsme měli něco jako francouzské brambory zapékané v kameninové misce,bylo tam hodně hub,prostě zážitek,druhým zážitkem byla návštěva klasické pivnice,kde se točilo světlé,řídké hodně alkoholní pivo bez pěny (pít se to teda moc nedalo) a k tomu se nafasovala v papíře sušená solená ryba,taky zážitek pozorovat domorodce jak "pracují s tou rybou",no a jedinečným lotyšský národním nápojem je kefír,to je něco ůžasného,po ránu blahodárný vyprošťovák,přičemž řidiči bacha,kdo se chtěl nalít kefírem,musel mít na paměti,že tem kefír je mírně alkoholní,no a černý chleba to byla báseň,vivat alus,vivat maize...
Vyhledávání