Aoteroa – země pod bílým mrakem (4.)

Po návratu do Aucklandu jsme nejprve prověřili první novozélandský restaurační minipivovar Shakespeare Tavern Brewery na Alber Street. Byl otevřen již v roce 1986. Je vybaven německým zařízením sudwerk integral, CK tanky a na přítomnost návštěvníků toužících popatřit do zázemí pivovaru je dosti alergický.

Pravda, sládek zde již nebyl, nicméně strohost a nekompromisnost obsluhujícího personálu byla na novozélandské poměry příliš evropská. Devět druhů piva proměnlivé kvality od vynikajícího Ale, přes průměrný Stout k nepitelnému Pilsu. Nepřízeň personálu nám vynahradila přízeň místních štamgastů, kteří měli pro poutníky z Evropy velké pochopení.

Závěrečný den pobytu v Zemi pod bílým mrakem byl hektický. Nejprve nás čekal Gabraith´s Alehouse. Skutečně stylově přestavěná budova knihovny, kde se lze opravdu začíst a zapomenout na čas. Skladování sladu v pytlích, dvouválcový šrotovník a doprava sladového šrotu do rmutovystírací kádě šnekovým dopravníkem. Jednoduchá dvounádobová varna 15 hl vyrážené mladiny. Převážně je používán infusní způsob výroby piva, pro výrobu českého ležáku byl provizorně odzkoušen jednormutový dekokční způsob. Chlazení mladiny je uzpůsobeno pro výrobu piv svrchního kvašení (15 – 20°C), český ležák byl dochlazován v kvasném tanku. Provzdušnění mladiny vzduchovacím zařízením pro akvária. Hlavní kvašení v uzavřených tancích, dokvašování v transportních sudech v chlazeném prostoru.

Majitel a sládek v jedné osobě, Peter Galbraith, je mladý muž plný entusiasmu a touhy po experimentech. Např. pro výrobu českého ležáku si nechal přivézt český slad i chmel. Jeho vlajkovou lodí je však Ale ve své nejčistší podobě.

Zde jsme se rovněž naposledy sešli s Lukem Nicholasem, autorem a provozovatelem internetových stránek o novozélandském pivovarství, a navštívili jednu z restaurací sítě Cock and Bull, pro které vaří svoje pivo. Lukův pivovar pro tuto síť vyrábí cca 5 000 hl piva ročně. Luke Nicholas rovněž zásobuje surovinami síť obchodů pro domácí vaření piva. Jeho pivo bylo tak lahodné a debata natolik plodná, že jsme tak tak stíhali odlet. Snad bude někdy více času navázat bližší spolupráci s tímto zajímavým človíčkem.

Na závěr jsem si ponechal jedno specifikum, které můžeme protinožcům jenom závidět. A tím je široká síť obchodů pro domácí vaření piva – homebrewing. Ať už se jmenují TopHop nebo BeerWorld, jsou rozesety po celé zemi a poskytují jak farmářům (pro které je to vzhledem k odlehlosti jejich farem nutnost), tak i ostatním zájemcům o skutečně vlastní pivo, nepřeberné možnosti zařízení a surovin. Ať již různých druhů sladu, variet chmele a kvasnic - to pro pokročilé toužící vařit opravdové pivo, nebo připravených mladinových extraktů piv z různých konců světa.

Je libo vyrobit si Guiness, Plzeňský Prazdroj, Heineken, Stela Artois, Budweiser, Macs, Lion a spoustu dalších dobrot? Ty všechny zde najdete spolu s recepty „How to do“. A pokud byste si náhodou nebyli jisti, poučený personál vám ochotně zodpoví všechny dotazy, případně zprostředkuje účast na homebrewing party, kde pod vedením zkušeného homebrewáře vaří svá první piva začátečníci.

V obchodě si můžete koupit varné i kvasné nádoby, chladící systémy, teploměry, hustoměry, chemické sklo, chemikálie, enzymy, zkrátka vše na co jen v souvislosti s vařením piva pomyslíte. Tedy i trička, čepice a zástěry s názvem vlastního výrobku. Jestli si dovedete představit homebrewářské nebe, tak to se nachází na Novém Zélandu v každém větším městečku.

Nám nezbývá než si přát, aby se počáteční nesmělé aktivity Světa piva i vaší zásluhou prosadily do životné formy a naši homebrewáři také našli své nebe na zemi.

Poznámka redakce: Předloňský rozhovor s Luke Nicholasem najdete zde.