Jen k té urážce nápoje a lidí, kteří tomuto nápoji věnovali svůj čas a svůj um.
Dle mého názoru tyto lidi nikterak neuráží, když si někdo dá více výsledků jejich práce či se jím i opije, protože kdyby tomu tak nebylo, třeba by ani neměli co tvořit, čemu věnovat svůj um a čas, protože by se mohlo stát, že menší pivovar nezachrání pár pivních intelektuálů, kteří si vychutnají jen několik málo jejich piv.

Také si vedu bilanci, ne na počet vypitých piv, ale na oddegustovaných piv. Snažím se ochutnat každou značku piva, kterou spatřím. Troufnu si říct, že mám ochutnané (až na některé svátečně a příležitostně vařené speciály) všechny piva vyráběná u nás, včetně všech minipivovarů.

Snažím se také každý rok o znovu-ochutnání toho co se u nás prodává.

Jen jsem chtěl zareagovat na polemiku z předešlého dílu Tomáše Semráda. Domnívám se, že po druhém, třetím pivu už lze těžko vychutnávat další piva, že lze těžko hledat v čtvrtém, pátém a dalším pivu nějaké chutě. Pak už jde jen o mechanické opakování předchozího chuťového vjemu.

A co se týče alkoholismu - souhlasím s Martinem Štrosem. Opít se z piva, je stejné jako opít se z vína. Je to urážka nejen nápoje samotného, ale i lidí, kteří tomuto nápoji věnovali svůj čas a svůj um.