Některé reakce by určitě byly na větší diskusi, já však mám ještě několik poznámek a konstatuji, že situace v českém chmelařství je opravdu vážná.
Jsou některé faktory, které pěstitel chmele dokáže jen velmi těžko ovlivnit. Jedním z těchto dominantních faktorů byl například posilující kurz české měny jak vůči jak EUR tak USD. Když se tento faktor spojí s nadprodukcí v některých z velkých pěstitelských zemí ve světě není to situace určitě lehká a na ekonomiku pěstování chmele to mělo velmi vážný vliv.
V případě dotací pak jde o tradiční, ale stále platný argument, že v dalších zemích (většinou tedy zemích EU-15) je výše podpory pro tento obor stále o dost vyšší a především byla mnohem vyšší v předcházejících letech.
Nemusím na tomto fóru asi opakovat, že chmelařství je u nás velmi tradiční obor. Aby zde však zůstal i do budoucnosti je nutná několikaletá intenzivní podpora obnovy, aby došlo k nápravě věkové struktury. Pěstitelé bohužel pro tento krok v současné době dostatečné vlastní finanční zdroje nemají. Za několik let (kdy trh bude vyrovananý a pěstování chmele by mohlo být opět rentabilní) tu může být plocha poloviční a to už je nejlepší cesta k žádné ploše (jasné příklady tohoto vývoje jsou například v Belgii či Anglii). Otázka rentability je také spojená s výkonem porostů, a staré porosty mají výnosy nižší. Nacházíme se tedy na hraně, v případě, že se najde podpora na obnovu chmelnic zlepší se rentabilita a zastaví se pokles ploch. V opačném případě si zde také za pár desetiletí a možná dříve podobně jako v Belgii můžeme ukazovat pouze velmi pěkná chmelařská muzea.
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
Některé reakce by určitě byly na větší diskusi, já však mám ještě několik poznámek a konstatuji, že situace v českém chmelařství je opravdu vážná.
Jsou některé faktory, které pěstitel chmele dokáže jen velmi těžko ovlivnit. Jedním z těchto dominantních faktorů byl například posilující kurz české měny jak vůči jak EUR tak USD. Když se tento faktor spojí s nadprodukcí v některých z velkých pěstitelských zemí ve světě není to situace určitě lehká a na ekonomiku pěstování chmele to mělo velmi vážný vliv.
V případě dotací pak jde o tradiční, ale stále platný argument, že v dalších zemích (většinou tedy zemích EU-15) je výše podpory pro tento obor stále o dost vyšší a především byla mnohem vyšší v předcházejících letech.
Nemusím na tomto fóru asi opakovat, že chmelařství je u nás velmi tradiční obor. Aby zde však zůstal i do budoucnosti je nutná několikaletá intenzivní podpora obnovy, aby došlo k nápravě věkové struktury. Pěstitelé bohužel pro tento krok v současné době dostatečné vlastní finanční zdroje nemají. Za několik let (kdy trh bude vyrovananý a pěstování chmele by mohlo být opět rentabilní) tu může být plocha poloviční a to už je nejlepší cesta k žádné ploše (jasné příklady tohoto vývoje jsou například v Belgii či Anglii). Otázka rentability je také spojená s výkonem porostů, a staré porosty mají výnosy nižší. Nacházíme se tedy na hraně, v případě, že se najde podpora na obnovu chmelnic zlepší se rentabilita a zastaví se pokles ploch. V opačném případě si zde také za pár desetiletí a možná dříve podobně jako v Belgii můžeme ukazovat pouze velmi pěkná chmelařská muzea.