Tak nevím. Mám té zprávě o úspěších Prazdroje v Itálii věřit nebo ne? Vrtá ve mně červík nedůvěry, protože jsem právě v jedněch novinách dočetl text o tom, jak si Plzeňský Prazdroj na médiích beztrestně vyzkoušel malou mystifikaci. Tehdy v dubnu, jak čtu, poslal do světa mírně řečeno zavádějící tiskovou zprávu, kterou se zabývala Rada pro reklamu.
„Jakkoli mohou být informace v tiskové zprávě od Plzeňského Prazdroje neúplné či zkreslující, jde o tiskovou zprávu, která nenese rysy skryté reklamy. Arbitrážní komise se proto tímto podnětem nezabývala,“ sdělil Ladislav Šťastný, výkonný ředitel Rady pro reklamu.
Prazdroj zaslal 22. dubna redakcím zprávu, podle níž nejoblíbenější české pivo Gambrinus obsadilo třetí místo na světové „pivní olympiádě“ a to v kategorii piv plzeňského typu.
Informace, kterou bez prověření převzala celá řada médií, však připomíná hlášky smyšleného „Rádia Jerevan“. Cenu sice opravdu dostal Gambrinus, ale ne ta skutečně nejoblíbenější „desítka“, nýbrž „dvanáctka“ – pivo Gambrinus Premium, které je v hospodách spíše vzácností a o němž nebylo v celé zprávě ani slovo. Nepřesností je víc. Pivovar opomněl zmínit, že soutěžily dvě kategorie „piv plzeňského typu“ – německé a české. Gambrinus uspěl jen v druhé z nich.
Prostě pár "nepřesností", které mě vedou i k úvaze přemýšlet o tom, jak to v té Itálii Prazdroj vlastně válčí...