Co považuji na této reklamě za zásadní odlišení od ostatních pivních reklam, založených na různých rádobyfórcích a "srandičkách", to je obrovská sebeironie značky Carlton. Opus Carla Orffa, původně zamýšlený jako oslava požitku a hédonismu, je zde materialisticky přetextován do ironizující nadsázky:
Je to velkej spot
Mimořádně velkej spot
Je to velkej spot,
V němž účinkujeme
Je to velkej spot
Můj Pán je velkej
Těžko uvěřit, jak je velkej
Je to velkej spot
na Carlton Draugh
Tak monstrózně obrovskej
Je to velkej spot
Dost drahej spot,
Kterej má líp prodávat
Nějaký zatracený pivo!

Podobné postupy, kdy se forma stává součástí obsahu ("Je to velkej spot, v němž účinkujeme"), používají s oblibou například Monty Pythoni nebo režiséři Jim Abrahams a bratři Zuckerové ("Co je to za lidi?" "To je šéf CIA a ten druhej bude někdo z komparsu."). Za sebe musím říct, že mám tyto metody také rád a právě proto řadím tenhle spot někam vysoko k reklamnímu nebi. Druhá věc, na kterou bych rád upozornil, je odvaha klienta k sebeironii, proti níž jsou opatrnost a předposranost zdejších pivních markeťáků jen klepáním ustrašeného králíka o to, aby "naše pivo nevybočovalo z tabulek" a aby "ten náš spot obsahoval veselou partičku". Co na tom, že partičky jsou veskrze shluky neuvěřitelných trotlů a "vtipné příběhy" by rozesmály tak Ládíka Květenského, co na poděbradské křižovatce větvičkou mává na auta...