Po vlastech českých za českým pivem IV (závěr)

Posnídat jsme si dovolili v podloubí telčského náměstí u baru s jednoduchým názvem Cafe bar. Před barem několik stolků, naproti obchod s čerstvým pečivem a na čepu Regent 11°, který doplňoval ležák z Budvaru. Bar s malým lokálkem s cca 15 místy působil příjemně, pan vedoucí středních let byl ochotný, výhled na náměstí byl skvostný, nedaleké veřejné záchodky čisté a Regent velmi slušný. Co více si přát. Zajímavý byl rozdíl cen obou piv. 11 za 16,- a 12 za 25,-.
Snídaně v Telči

Povinou zastávkou se měla stát restaurace Alfa ve Slavonicích. Nakonec se stala, ale na místo povinné nechtěnou. Začátkem roku přišel jakýsi nahaněč moravského mamuta podporovaného světovým pivem s vůní tulipánů a restauraci od února obsadilo Starobrno, které doplatilo na svoje čachry se znojemským Hostanem a pro letošní výlet bylo na indexu. A i zde se našlo pár slabochů, kteří podlehli a podpořili nemorální pivovar. A přitom se v Alfě čepovala dokonalá náhrada v podobě levné klasické české limonády.

Alfa Slavonice.

Úroveň restaurace se od mojí poslední návštěvy v roce 2001 moc nezměnila. Lokál s výčepem a nabídkou 46 míst byl stále na slušné úrovni nižší kategorie a jídelna pro změnu na slušné úrovni lepší kategorie. Lokál byl vybaven dřevěnými stoly s ubrusy, dřevěnými židlemi, proherními automaty a kulečníkem. Obsazený byl z třetiny a takřka nezakouřený. Před restaurací byly 3 umělohmotné stolky s cca 12 židlemi, kryté velkým slunečníkem. Paní vedoucí byla vcelku mrštná a pohybovala se po lokále s obratnou rychlostí. Ale na celkové rychlosti to moc nepřidalo a občas se i čekalo na objednávku o něco déle. A také mluvila dost nahlas, no takřka řvala jako …, takže v lokále se její hlas hodně rozléhal a byl až nepříjemný. Na terase to už tak nevadilo. Hotová jídla restaurace nabízela jen ve všední dny, což považuji za dost nelogické, a tak jsme se museli spokojit s nabídkou jídel na objednávku od 40,- do 85,-. Nevím jak hodnotili jídlo ostatní, ale můj dojem z květákových řízečků z bramborem nebyl moc dobrý. Brambory průměrné a řízečky klasický polotovar. Otevřeno bylo po - čt 10:00 - 23:00; pá, so 10:00 - 24:00; ne 10:00 - 22:00. Ještě je nutno poznamenat, že Starobrno doplňovala pivní soda bez velkého bratra. Regent byl připomínán už jen v lahvové podobě.

Většina účastníků poobědvala ve Slavonicích. Ale našli se i tak zodpovědní jedinci, kteří se slovy „Starobrno pít nebudem“ odjeli do Starého Města pod Landštejnem. A rozhodně udělali dobře. V místní lidové restauraci Na růžku totiž vyznávají poctivou českou kuchyni. A pokud si k ní můžete dát i české pivo, jsou všechny stesky zahnány.

"Na růžku" - Staré Město pod Landštejnem.

Předsálí z bývalého průchodu bylo vybaveno jednoduchými stoly bez ubrusů a pojalo 10 až 12 osob. Výčep nabízel 27 míst u stolů s ubrusy a zadní menší lokál 20 míst také u stolů s ubrusy. Ve všech lokálech byly běžné dřevěné židle s čalouněnými opěradly a sedáky. Vybavení výčepu doplňovaly kulečník a televize. Po příjezdu hlavního pelotonu nás paní hostinská začala přímo rozmazlovat. Na stůl se začaly nosit plné půllitry Regentu, pivní lahůdky a pro některé i druhý oběd. A když si dovolím obsluhu hodnotit na výbornou, skromnou nabídku 2 teplých jídel pravé poctivé domácí kuchyně musím ohodnotit ještě o něco více. Jak vepřová s HK a zelím, tak hovězí s rajskou omáčkou a HK byly vynikající. Obě masa byla měkká, šťavnatá a plná chuti. Knedlíky domácí a opět velmi chutné. A rajská omáčka jako pohlazení od babičky! Prostě dokonalá výhra. A nejen pro nás, ale i pro restauraci. Ta totiž přesvědčivě získala double, což je titul Zlatý Regent za hospodu a pivo 10. ročníku Tour de Bohemia Regent. Dojem malinko pokazil fakt, že Regenta doplňovala pivní soda. Otevřeno bylo po 11:00 - 14:00; út - čt 11:00 - 22:00; pá, so 11:00 - 23:00; ne 11:00 - 20:00.

Následující zastávkou se po průjezdu nádhernými lesy České Kanady stal, na tomto webu často zmiňovaný, penzion Na bojišti v Nové Bystřici. A i já se musím přidat k příznivcům jeho restaurace. A někteří účastníci Na bojišti bojovali s půllitry již podruhé.

"Na Bojišti" - Nová Bystřice.

První návštěvu bojiště jsme totiž uskutečnili už v roce 2000. A díky zadní zahrádce s kapacitou 16 míst, čímž jsme ji dokonale zaplnili, se bojovalo moc příjemně. Pan vrchní pohotově nosil pivo a pro některé zmlsance palačinky. A kromě klasických zahradních židliček a stolků tu byla ještě houpačka. Ta byla určená pro vedoucího účastníka a majitele žlutého trikotu. I zde doplňovala Regenta pivní soda. Otevřeno bylo po - pá 15:30 - 24:00; so 12:00 - 24:00, ne 12:00-22:00.

Po dalším krásném úseku obohaceném koupelí jsme dorazili do cíle čtvrtého dne - Staňkova. Staňkov se dá i přes nechutný nátlak jihoafrických reklamních nahaněčů-uplácečů stále ještě považovat za jakousi baštu Regentu. První navštívenou hospůdkou se stala hospoda poznamenaná svým trpaslíkem stojícím u vchodu - U trpaslíka. Zaskočili jsme si sice jen „na jedno“ a ne všichni, ale i to stačilo, aby se hospoda vyhoupla se svými čtyřmi návštěvami do čela v počtu navštívení v rámci výletu. Hospoda nabízela Regenta, Budvar a pivní sodu a skládala se z terasy s cca 40 místy, výčepu s 20 místy a lokálu s cca 50 místy. Letos jsme zde nejedli, ale na základě minulých návštěv si dovolím prohlásit, že i zde vaří na výbornou. A pan hostinský? Vždy přátelský, ochotný a pohotový.

Poslední hospůdkou se plánovaně stal hostinec U Sandokana, pojmenovaný po svém hostinském, majícím krásné pivní tělo a vous jako Sandokan. Je to klasická vesnická hospoda s pravou atmosférou. Výčep zdobený slušnou sbírkou parohů a titulem Zlatý Regent za nejlepší pivo 9. ročníku nabízel cca 30 míst. Zadní menší lokál od letošního roku zdobený nástěnnou malbou třeboňského pivovaru nabízel cca 20 míst a několik stolů před hospodou nabízelo také cca 20 míst.

"U Sandokana" - Staňkov.

Sandokan projevující se jako pravý obchodník, který vám s přátelským úsměvem a nenásilně vnutí i to co nepijete, se nám věnoval s maximální péčí. Jenom bylo třeba si dávat pozor na panáčky. Ti zasvěcení rozhodně ví, o čem píši. Nálada byla i přes náročný program výletu veselá a účastníci se bavili dlouho přes půlnoc. Pokud si dopředu zamluvíte teplé jídlo i zde se můžete setkat s klasickou českou kuchyní. Otevřeno bylo po, st, čt 16:00 - 20:00; pá so 16:00 - 22:00; út, ne zavřeno.

Sandokan - hostinský p. Sauko s manželkou

Poslední pátý den byl hodně poznamenán zavřenými hospůdkami. Špatně jsme dopadli v restauraci U Petříků v Majdaleně, kdy jsme byli vyhozeni 3 minuty před oficiální otvírací dobou. Ovšem největší zklamání nás potkalo přímo v třeboňském pivovaru. Všichni jsme se těšili na příjemný chládek pivovarské pivnice. Jaké ale bylo naše zklamání. V pivnici se malovalo. Nevím, nevím, ale malovat v pivovarské hospodě o víkendu a když jsou taková vedra?! Sice fungovala terasa s kioskem bez obsluhy, kde si hned všichni vystáli poctivě aspoň jedno pivo, ale v tom vedru se to opravdu nedalo vydržet. Po zralé úvaze jsem vyhlásil poslední objednávku a po té oficiálně ukončil 10. ročník Tour de Bohemia Regent. I přes tento nedostatek byl výlet hodnocen velmi kladně a všichni se už těšíme na další ročník.

A jaký mám plán? V roce 2006 to bude už 500 let od první dochovalé zmínky o donedávna jednom z nejohroženějších pivovaru v České republice. A tak doufám, že dá bůh štěstí a my se příští rok sejdeme v pivovaru Herold v Březnici a poté úspěšně dorazíme do Třeboně!