Krňovické pivní chrochtání

Nacházel jsem se v okolí Hradce Králové. Směrem na Třebechovice pod Orebem, cca 1 km od nich, je dědinka Krňovice. A právě tam jsem objevil rodinný pension „Statek U Kynosů“. Pro ty, co hledají romantiku v opravdovém selském stylu a rádi se vracejí do časů našich (pra)babiček a (pra)dědečků, neznám lepší volby. Pan majitel Josef Kynos udělá vše, co jen na vašich očích vidí a kvalita zde poskytovaných služeb je na prvotřídní úrovni. Kdo se tady chce ubytovat, měl by si zajistit alespoň 14 dní předem rezervaci (viz níže). Z důvodu menší kapacity to totiž „na past blint“ nemusí pokaždé vyjít. Já měl tenkrát štěstí a povedlo se…

Jedinou pihou na kráse (velmi, velmi malou) je skutečnost, že tady nevaří. K dispozici jsou pouze drobné chuťovky (např. párečky, míchaná vajíčka apod.) a pochopitelně snídaně. Ty však za to rozhodně stojí. S tak vydatnými ranními kalorickými bombami jsem se dosud nesetkal. Člověk po nich vydrží opravdu dlouho a vůbec se mu nechce nic dělat. Nejlepší by bylo znovu zalézt pod peřinu do postele, nechat tělíčko pěkně odpočívat a v klidu zažívat, zažívat a zažívat.

Na druhou stranu, kdyby se tady podávaly i večeře, nepoznal bych jednu skvělou hospůdku s velmi interesantní pivní nabídkou a víc než poctivými porcemi. Což by mě nyní, po jejím bližším „osahání“, rozhodně mrzelo. Pokud se ubytujete na krňovickém statku a máte pořádný hlad, popřípadě vás přepadne chuť na jedno, dvě a víc čepovaných, jste panem majitelem neprodleně posláni tento problém vyřešit k sousedům. Zhruba 100 kroků do hostince „U skanzenu“ (mimochodem, ten skanzen se nachází kousek za pensionem). Tady vládne s pomocí rodinných příslušníků bodrá a vždy usměvavá paní šéfová, Hanička Horynová.

Moje první setkání s tímto východočeským rájem pohostinnosti se uskutečnilo krátce po jeho rekonstrukci a znovuotevření. Všechno tady ještě vonělo novotou. Na hospůdce zářil červenožlutý kulatý štít havlíčkobrodského měšťanského pivovaru (Rebel tady má dlouholetou tradici, byl zde i za předchozích majitelů). No vida, radost zalila mojí pivní duši. Rebela jsem v točené podobě ještě nepil. Budu mít premiéru. Hurá do lokálu…

Z havlíčkobrodské bílé pípy tečou ke štamgastům dvě značky. Jednak prémiový světlý ležák, chcete-li dvanáctka, a pak Tudor. Ten je poněkud nesprávně vydáván za Rebela 10°. Podle obsahu alkoholu (4,2 %) se toto světlé pivo klasifikuje jako výčepní. Od klasicky vařené havlíčkobrodské desítky (Tradiční) se výrobním postupem poněkud liší. V pivovaru ho řadí - a veřejně se k tomu i hlásí - mezi tzv. europiva.

Ihned po zasednutí ke stolu jsem si ho objednal, abych paradoxně vyzkoušel jak chutná eurobeer v provedení malého českého pivovaru a mohl si udělat srovnání s těmi opravdovými evropskými „velikány“. Posléze jsem se už dal s velkou zvědavostí do jeho degustace. Byl výborně ošetřen a vynikal nádhernou bílou čepicí. Po každém mém doušku zůstávaly na skle stopy po kompaktní pěně. Neklamný znak toho, že se tady o něj dobře starají. Po celodenní práci bodl. Jemná hořkost, osvěžující chuť. Nakonec nezůstalo u jednoho… A protože se mně první setkání s Tudorkem natolik zalíbilo, následovalo na druhý den repete….Nějaká europiva už jsem vypil, ale kéž by byla všechna taková jako Tudor v krňovickém podání….Možná by pak tento pivní pojem nevyzníval tak negativně, že Heinekenové, Amstelové a podobní, kteří mu nesaháte ani po kotníky…

Rebelovsko-Tudorovské duo doplňuje ještě Plzeňský Prazdroj.

Znovu jsem se tady ocitl v září. Tentokráte jsem se těšil prozměnu na havlíčkobrodskou dvanáctku. Na hospůdce mezitím přibyla venkovní reklama největšího českého pivovaru na jeho vlajkovou loď Pilsner Urquell a uvnitř… Uvnitř na mě čekalo velké překvapení. Automaticky jsem si řekl o Rebela. Při čekání na hostinskou jsem se zahleděl do nápojového menu. A tam jsem to uviděl! Kromě již zde výše uvedených značek byl mezi nabízenými nyní nově i 13% Žamberecký kanec.

Nečekané, o to víc příjemné. Jako bych tomu pořád nemohl nějak uvěřit. „Vy máte kance“, opáčil jsem pro jistotu ještě jednou, abych se utvrdil v tom, co bylo pivním menu anoncováno. Přeci jen narazit na kanečka se nepovede každý den a ještě k tomu poměrně daleko od jeho revíru. Rychle jsem dorazil Rebela (promiň, vynahradím ti to někdy jindy) a šup zamířit jako správný myslivec a pal do divočáka…Vtipné zachrochtání paní vedoucí po chvilce oznamovalo, že střelba byla úspěšná a pivní trofej ze Žamberka přistála přímo přede mnou.

Tak to je fičák! Paráda. Lehce zakalený, s jemně polotmavou barvou a mohutnou pěnou a neopakovatelnou chutí, natočený na přesnou míru. Dobrůtka. Tady to fakt nemá chybu…

Nedalo mně to a šenkýřky jsem se zeptal kolik tak měsíčně vytočí. Pivaři se činí. Cca osm desítek 50 litrových sudů. Nejvíc jde na dračku „Havlbrod“ s Tudorem. Toho se vypije cca 40 beček. Kance a Plzně pak asi po osmnácti. V případě nefiltrovaného piva cifra víc než úctyhodná. Na kvasnicové pivo, navíc „třináctku“ a s ohledem na stávající konkurenci dalších tří značek, klobouk dolů….Pivních labužníků a fajnšmekrů je jak vidno u nás dost. Dobrá zpráva, nemyslíte Jen ještě malou poznámku k výtoči. Číslo je nutné brát s ohledem na sezonu, kdy se zde zastavuje mnoho kolařů (v okolí je slušný labyrint cyklostezek) a všelijakých turistů (vidět lze dost zajímavých věcí a pivně ochutnávat je opravdu co, to každopádně).

Kromě obligátních objemů 0,5 a 0,3 l Vám tady natočí pivko i o míře „šnyt“. Tak zde říkají čtyřem deci.

A ceny Domnívám se, že lidové. Tudor 0,5 l za 13,- Kč, šnyt (0,4 l) za 10,- Kč a třetinka za 8,- Kč. Rebel světlý ležák 0,5 l za 17,- Kč, šnyt (0,4 l) za 13,- Kč a 0,3 l za 11,- Kč. Žamberecký kanec 13% velký za 19,- Kč, střední za 15,- Kč a malý za 12,- Kč. Plzeň 0,5 l stojí 22,- Kč, 0,3 l 15,- Kč a „čtverka„ 18,- Kč. Pro řidiče a ty co nemohou či nechtějí klasické pivo, mají samozřejmě nealko. Birell od Radegastu (za 16,- Kč). Škoda, Pardubice jsou za humny a jejich Pernštejn Pito si v ničem s nejrozšířenějším domácím nealkem nezadá. Zkusím paní vedoucí přesvědčit.

Pro ty, kteří hodlají tuto skvělou osvěžovnu osobně zrekognoskovat, přidávám její otvíračku. Pondělky mají zavřeno, v úterý až čtvrtek se točí od 10 do 22 hodin, v pátek a sobotu od 10 hodin do půlnoci a v neděli od 10 do 20 hodin.

Zachytil jsem i informaci, že tady byl i harrachovský František (vědět to…). A poněvadž nedaleko odtud (asi 2 km) je Běleč nad Orlicí, kde mají také minipivovárek, a v němž se taktéž vaří skvělé pivínko, nedalo mně to se nezeptat zda neuvažovali i o něm. Byli by to špatní patrioti, kdyby ne. Jenomže tamní pivní nadšenci chtějí mít „exkluzivitu“ a svůj výrobek hodlají nabízet jen „doma“ (na brewpub poněkud netradičně ještě s trutnovským Krakonošem).

Na závěr se ještě vrátím ke Kynosům do pensionu. Komu by to snad „U skanzenu“ nestačilo, může ve svém pivním chrochtání pokračovat a v lahváčích vychutnávat broumovského Opata ve světlé a tmavé desítkové verzi nebo jako jedenáctku, popřípadě dvanáctku….

Zajet sem se určitě vyplatí. Neváhejte, stojí to za to. Určitě budete spokojeni a nadšeni jako já. A společně doufejme a přejme si, aby bylo víc takových jako v Krňovicích a nejbližším okolí...Těch není nikdy dost. A proto Dej Bůh štěstí…..

Hostinec U skanzenu, Krňovice 17, Třebechovice pod Orebem, telefon: 494-388 213
Statek u Kynosů, Krňovice 1, Třebechovice pod Orebem, mobil: 602-458 239