U Doubravů - moje Hospoda roku 2006

A ani poslední loňská navštívená hospůdka Na růžku ve Smečně i přes svoji výbornou poctivou domácí kuchyni nemohla změnit pořadí a skončila druhá. Na třetí místo jsem si dovolil zařadit pražskou restauraci U radnice, která mě příjemně šokovala přechodem na kompletní nabídku podkováňského piva. Čtvrtá skončila hospůdka Utržený vagón v Chrástu u Březnice. A to hlavně, že jedna z mála nabízí místního Herolda, a to v podobě 10% světlá a hlavně 13% tmavá, což je jedno z nejlepších tmavých piv na světě. A to nemám jen ze své hlavy. Pátá skončila Sokolovna v Ždánicích za další nabídku výborné poctivé domácí kuchyně. Šesté místo obsadila kultovní hospoda čtvrté generace U Kodrů v Lhotě u Semil s trvalou nabídkou Skaláka. Jistě všichni znáte. Sedmý byl bar U Peruna s kutnohorským pivem, osmá hospoda U Kapalínů s výbornou kuchyní, devátý byl obnovený Městský pivovar Štramberk se svým pivkem a desátá byla trafika s kavárnou Kaaba café v Lucemburské v Praze 3 s nabídkou Otakárka z Poličky.

Tak kde mě loni naprosto dostali? Hospodu U Doubravů najdete v obci Chrášťany nacházející se 1,79 km severně od silnice první třídy č. 12 mezi Českým brodem a Plaňanami. Chrášťany mají cca 500 obyvatel. Přesto zde provozují hospodu s nabídkou teplých obědů a tří značek piva. Kutnohorskou desítku doplňují Mušketýr z Krušovic a opět desítka Gambrinus.

Hospoda se nachází uprostřed obce na návsi. Na fasádě Vás budou k návštěvě lákat dva pivní poutače. Kulatý Gambrinus a oválný Dačický. Vchodem se dostanete do menšího výčepu. Naproti vchodu je výčepní pult a vchod na toalety. Po pravé straně jsou cca 2 stoly a po levé straně jeden stůl a mezi ním a výčepním pultem vchod do dalšího lokálu. Velikostí je stejný jako výčep, ale stolů je zde o něco více. Oba lokály jsou vybaveny běžnými dřevěnými stoly a židlemi. Ve výčepu byly stoly byly v době mých návštěvy schovány do barev krušovického a v lokále do rudých barev. No rozhodně znám příjemnější ubrusy.

Stoly v lokále byly čisté a při všech návštěvách zde v době oběda chyběly popelníky. Podlaha je v obou lokálech dlážděná, což je podstatně příjemnější nežli ještě používané linoleum. Stěny lokálu jsou tradičně z poloviny obloženy světle lakovanými palubkami. Horní polovinu zdobí soubor paroží a kančích kůží. Ty doplňují zarámované historické fotografie kutnohorského pivovaru. V lokále nechyběla televize, ale naštěstí v době oběda byla vždy vypnutá. Paní hostinská je příjemná a hlavně rychlá. S místními a pravidelnými hosty prohodí pár slov a opět rychle pokračuje v obsluze dalších hostů.

Nabídka poledních teplých jídel se mi po třech návštěvách jeví jako pravidelná. Ale má to malý háček. Musíte se strefit do doby mezi cca 11 a 14 hodinou. Nabídka jídel není moc bohatá. U Doubravů si můžete vybrat z polévky a dvou teplých jídel. Že je to málo? Možná, ale co je lepší. Nabídka dvaceti polotovarových hotovek a nebo dvou jídel připravených poctivým způsobem. Já osobně jsem pro druhou variantu. A když se zmiňuji o poctivé domácí kuchyni, ta U Doubravů je ještě o něco lepší. Už jsem se na Světu piva jednou zmiňoval o mém rozhovoru s šéfkuchařem jednou vyššího hotelu v rámci pořadu o vysoké kuchařině. Vysoká kuchařina spočívá především v používání čerstvých surovin, vynechání veškerých polotovarů a ingrediencí a také v poctivém přístupu při přípravě jídel. A všechny návštěvy U Doubravů mě přesvědčily, že nejen v drahých restauracích se dá najít vysoká kuchařina. To potvrdil i fakt, že při mé druhé návštěvě byla v nabídce uzená polévka, uzené s bramborovou kaší a játra po myslivecku. A protože jsem si po vynikající domácí uzené polévce s vejci a domácími nudlemi nechtěl dávat opět uzené, zvolil jsem játra, jídlo které si moc často nedávám. Určitě znáte ta totálně udušená, tvrdá a naprosto nepoživatelná játra. A tak jsem s napětím očekával jak to vyjde U Doubravů. Myslím si že šéfkuchař z onoho hotelu by byl spokojen. Játra, i když dušená, byla měkká a šťavnatá a výborná. Omáčka byla připravená z čerstvých žampiónů a smetany. Byla hutná a chutná. To výborně doplňovala akorát připravená rýže.

Ovšem při poslední návštěvě jsem byl naprosto uchvácen. Hospůdka opět nabízela dvě hotovky. Vybrat jsem si mohl z hovězího na česneku s knedlíkem a nastavované kaše s pečeným masem. A jelikož si nastavovanou kaši doma občas dopřáváme, byl jsem zvědavý, jak se s ní vypořádají U Doubravů. Zvládli to výborně. Něco tak chutného jsem dlouho nejedl. Ještě po 4 měsících se mi sbíhaly sliny na jazyku! Maso pečené na plátky bylo šťavnaté a měkké a kaše akorát maštěná a naprosto bez chyby. V podstatě lze říci, že jsem zažil jeden z nejlepších kulinářských zážitku roku 2006. A když jsem jídlo zapil párem doušků lahodné a nepřesycené kutnohorské desítky, bylo takřka jasné, že jsem našel favorita. Ještě je nutné dodat, že kaši předcházela vynikající hrášková polévka s celým hráškem, zeleninou a uzeným masem, plná lahodné chuti, akorát hustá a slaná. Myslím, že ani nemusím dodávat, za co si hospůdka U Doubravů zasloužila Hospodu roku 2006.

Stav z 21. 9. 2006:
U Doubravů, Chrášťany, č.p. 50, okres Kolín.
Hospůdka ve všední dny nabízí cca od 11:00 do 14:00 dvě hotová jídla.
Točené pivo:
Kutná Hora Dačický světlé 10% 0,5 l za 13,-, Gambrinus světlé 10% 0,5 l za 16,- a Krušovice Mušketýr 11% (tak bylo uvedeno na pípě) 0,5 l za 14,-.
Otevřeno po - pá 10:00 - 21:00; so, ne 15:00 - 21:00. Otvírací doba je bez záruky.

Na závěr mého hodnocení dvou jedinečných zážitků bych krátce přidal ještě dvě hodnocení. Jedná se o mé nejlevnější pivo a nejchutnější pivo loňského roku. Loňský rok nebyl tak úspěšný jako předloni. Bohužel se mi nepodařilo překonat desetikorunovou hranici. Nejlevnější točená pivka jsem našel v Podkováňské restauraci v Březovicích, v restauraci Obecník v Mšeně, v Pivnici U Samce v Benátkách nad Jizerou, v Utrženém vagóně v Chrástu u Březnice a v cukrárně Josefína ve Svratce. V prvních třech to byla desítka Podkováň, ve čtvrté desítka Herold a v poslední poličská jedenáctka. Všechna stála 11,-. Nejlevnější dvanáctku jsem našel opět v Pivnici U Samce. Podkováň zde byla za 13,-.

Co se týče nejlepšího piva dlouho vedlo doma vařené pivko jedno z domácích vařičů piva pana Mirka Poláka. Pivo si už vaří přes 20 let na své chalupě v Orlických horách. Vývoj k pitelnému pivu trval cca 6 let. Pivo vaří díky teplotám jen v zimě, takže v červenci už bylo řádně uležené. A i když pivko více pěnilo, bylo výborné. Jak už jsem uvedl pivo pana Poláka dlouho vedlo. Ovšem ke konci roku ho na druhou příčku odsunul pan Josef Krýsl se svým Joe´s Garage beer. To pivo nemělo naprosto chybu! Ochutnal jsem ho v První Pivní Tramwayi, kde jsem loni poznal více lahůdek.

A když zde zmiňuji PPT, neodpustím si jako loni kritiku Hospody roku Sdružení přátel piva. Ovšem na rozdíl od předloňské Ferdinandy u PPT dopadla dobře. PPT se od doby, co zde existuje pověstná čtvrtá pípa s nabídkou pivních lahůdek, stala mojí domácí hospodou a zároveň jakousi degustační místností. PPT je originálně řešená, výborně se zde vaří a nechybí ty pivní lahůdky. Takže i přes jisté nedostatky si titul zaslouží. A když zmiňuji nedostatky, musím se zmínit o tom největším. I když si jdu do PPT natočit pivko do petky, po návratu jsem načichlý kouřem až běda. A jak smrdím po návratu z delší návštěvy se ani nedá hovořit. Ach ti kuřáci … I přes to chodím do Tramwaye rád.