Nový pražský minipivovar U medvídků

Minipivovar „U medvídků“ má být oficiálně otevřen už 1.4. Na co se můžou návštěvníci těšit? Samozřejmě na skvostné pivo.

Návštěvníci budou mít možnost popít 13% polotmavý ležák s podivným anglicko-německým názvem „Old Gott“. Místní ležák má krásnou granátovou barvu a velmi příjemnou hořkou chuť.

Pivo to bude skutečně exkluzivní, vždyť minipivovar „U medvídků“ má být s jednou várkou 250 l a roční kapacitou kolem 350 hl údajně nejmenším zařízením tohoto druhu v ČR. Pivo se zde navíc vaří za použití historických technologií, například chladícího štoku. Hlavní kvašení i ležení probíhá ve dřevě. Exkluzivitě piva bude odpovídat i jeho cena. Při ceně nižší by totiž vzhledem k omezené kapacitě hrozilo, že nebude co točit.

Stroj na ruční plnění lahví. Na obrázku vpravo dřevěné ležácké sudy.

Pivovar kromě polotmavého ležáku připraví ještě jednu raritu. Tou bude 31% pivo s obsahem alkoholu kolem 16%. Hotové by mělo být přibližně za čtvrt roku.

Malým háčkem je status tohoto podniku. Minipivovar je totiž součástí "Domu piva". V domě piva najdete i pivovarské muzeum a obchod specializovaný na pivo a pivovarské suvenýry, který má být největší v ČR. V obchodě by si měli přijít na své i zájemci o domácí vaření piva. Do "Domu piva" je však třeba zaplatit vstupné. Vstupné je odstupňované, víc podrobností najdete zde.

Sládek Ladislav Veselý čepuje svůj ležák.

Otevření minipivovaru „U medvídků“ je dobrou zprávou pro příznivce minipivovarů a pivní fajnšmekry vůbec. Svým dosavadním pražským „mini“ kolegům pověst kazit rozhodně nebude.

======================

Nakonec něco málo ke křtěné knížce. Asi to ode mě není zrovna hezké, takhle zkritizovat knihu, kterou jsem od autora dostal a díky jejímuž křestu jsem si tak báječně pochutnal na „medvídkovském“ pivu. Ale nemůžu si pomoct.

Oceňuji snahu autora propagovat pivo a představit čtenáři jeho různé podoby. Kniha však působí dojmem nesourodého konglomerátu textů o pivu, vycpaného vzpomínkami Václava Upíra Krejčího na některé známé osobnosti. Navíc je svým způsobem odfláknutá – najdete tu dvakrát stejný obrázek, autoři si nepohlídali, aby se kniha jmenovala stejně na obálce i na straně č. 1 („Postrach výčepu“ vs. „Maniak výčepu“). Knize bych však nejvíce vytknul to, že ve snaze propagovat pivo místy zavání až adorací alkoholu.

Nicméně podle reakcí účastníků křtu soudím, že své čtenáře si knížka najde.