Kam kráčíš, české pivovarnictví? III.

Alexej Bechtin
tiskový mluvčí
Plzeňský Prazdroj, a.s.
www.prazdroj.cz

Hned na úvod bych chtěl důrazně odmítnout jakékoli úvahy o změnách k horšímu v kvalitě i ve výrobním procesu našeho piva. Mohl bych to dokonce označit za urážku dnešních plzeňských sládků i jejich předchůdců. Důsledné dodržování tradičních postupů vede k tomu, že můžeme s jistotou prohlásit: Podle zachovalých záznamů z laboratoří plzeňského pivovarů ze 20. let 20. století je dnes vyráběné pivo v podstatě totožné s tím, které vyráběli naši předkové.

K výrobě sladu ve vlastní pivovarské sladovně používáme nejkvalitnější odrůdy moravského ječmene, speciálně vyšlechtěné pro plzeňský pivovar - slad tedy odpovídá historickým parametrům této základní suroviny, platným pro vaření piva po mnoho desítek let.

Od založení plzeňského pivovaru se pro vaření piva používá třírmutový varní proces s pomalým zahříváním a povařováním v měděných nádobách, s přímým otopem plynem a s mícháním měděným řetězem.

Už více než 15 let používá Plzeňský Prazdroj granulovaný aromatický chmel - chmelové hlávky slisované do granulí poskytují větší ochranu před stárnutím. Pro výrobu Pilsner Urquell používáme výhradně odrůdu žatecký poloraný červeňák z oblasti Žatec.

Celý proces zrání piva Pilsner Urquell trvá více než 40 dnů - dohromady s dlouhým pomalým kvašením při nízké teplotě. Plzeňští sládkové, ti nejzkušenější u nás, jsou přesvědčení, že doba zrání piva Pilsner Urquell je optimální. Tato doba je stabilní více než 10 let od okamžiku zavedení cylindro-kónických tanků - v žádném případě se v posledním období neměnila.

Plzeňský Prazdroj díky svému odbornému zázemí a dlouhodobé tradici výzkumu v pivovarnickém oboru už několik desítek let pořádá mimořádně úspěšné odborné semináře, kde se zevrubně diskutuje o nových poznatcích a o tom, jak co nejlépe vařit nejoblíbenější nápoj Čechů. Jeho kvalita podle našeho názoru rok od roku roste.

Denisa Mylbachrová, PR manager Budějovického Budvaru, n. p.

"Náš názor na to, jak by poctivé české pivo mělo vypadat, jsme vyjádřili prostřednictvím kampaně Zachraňte poctivé české pivo - Desatero poctivého piva ( Budvar.tv ). Za pivovar Budějovický Budvar, n.p., mohu jen stručně říci, že náš pivovar tyto zásady dodržuje. Jako jeden z největších exportérů piva máme impulsy ze zahraničí, že české pivo je ceněné právě pro svou kvalitu, autentičnost, jedinečné suroviny a způsob výroby. Budějovický Budvar, n.p., dělá maximum, aby k jeho dobré reputaci přispíval."

Jaroslav Lstibůrek, místopředseda představenstva Drinks Union

„Kvalita pivovarnictví v ČR jako takového samozřejmě neklesá. Klesá kvalita některých konkrétních značek, které se díky ekonomickým zájmům svých vlastníků stávají europivy. Někteří pivovarníci prostě jen chtějí více vydělat, a proto se snaží výrobní náklady tlačit dolů. Stále ale ještě existuje řada poctivých českých výrobců piva, kteří vaří svá piva starým klasickým poctivým způsobem. Je na spotřebitelích, co si vyberou. Pokud budou upřednostňovat pouze ekonomické hledisko, pak budou za nižší ceny dostávat i nižší kvalitu.

Jak jsem uvedl, jedná se o některé konkrétní značky, ne o celý obor jako takový. Hlavním důkazem je setrvalá spotřeba piva, která se dlouhodobě drží na úrovni přes 160 litrů na osobu a rok. Pokles kvality by se na tom zcela jistě projevil. Hodnotí spotřebitelé. Domnívám se, že i v tomto případě trh funguje. Nabídka se vždy bude přizpůsobovat poptávce. Pokud budou spotřebitelé spokojeni s tím, co dostávají, půjde stále více pivovarů tímto směrem. Pokud spotřebitelé s konkrétními značkami spokojeni nebudou, nebudou je pít a přeorientují se na jiné značky. Měřítkem je zde podle mě spotřebitel. Pro toho se pivo vaří. Nepředpokládám, že by spotřebitelé pili něco, co jim nechutná, když si můžou vybrat něco jiného. A nabídka je stále široká.

Dokládají to i stále rostoucí úspěchy českých piv na zahraničních trzích. Stále roste podíl exportu na celkovém výstavu. Důvodem není pokles kvality českého piva, ale to, že tuzemská spotřeba je již na hranici maxima (162 litrů na 1 obyvatele a to včetně kojenců) a do budoucna bude spíše mírně stagnovat. Loni se z celkového výstavu 18 548 000 hl vyvezlo 2 130 000 hl, což představuje 11,5 procenta. Letos bude podíl exportu ještě vyšší. Za první pololetí 2004 činil podíl exportu na celkovém výstavu už 15 procent“.