Želivské pivo

Současné výrobky pivovaru si můžeme, alespoň v Praze, zakoupit na místě, kde by jeden pivo nečekal. Není to žádná prodejna piva ani samoobsluha a vůbec už ne hospoda. Konec konců, piva ze Želivi se ani v sudech neprodávají. Potkat se s nimi můžeme v malém krámku pana Löffelmanna na Bělehradské ulici v Nuslích, kde byste pivo určitě nehledali. Pan Löffelmann totiž prodává potřeby pro včelaře, med a produkty z medu.

S medem ale má výroby piva v Želivi co dělat, i když se to zdá podivné. Vyrábí se tu totiž jediné medovinové pivo na světě. V medu je cukr, takže kvasný proces se dá jistě vyvolat i medem, lépe řečeno medovinou, protože ta už nakvašená je. Pivo se jmenuje Castulus, podle třetího opata kláštera, který zde podle legendy začal vařit pivo. Stalo se tak v roce 1149, jak je uvedeno na etiketě, a toto datum se uvádí i v historických pramenech kláštera, takže se mu dá věřit. Pivo má medovou barvu, EPM 13% a veliké množství zbytkového cukru. Snad proto je bratři doporučují pít k moučníku. Věřte, že káva a dokonce i Prazdroj jsou k moučníku vhodnější. Opat Castulus, jehož jméno je do latiny přeložené české Haštal, ale zaručeně nemíchal pivo s medovinou, ani ho neplnil do lahví, protože žádné neznal. Klášter v té době vyráběl svrchní kvasničák, nic jiného v dřevní době českého pivovarnictví ani vyrábět nemohl.

Svrchní kvasničák je dalším výrobkem pivovaru. Nese jméno Gottschalk, po prvním opatu kláštera, založeného o deset let dříve, než pivovar. Je to plné, svrchně kvašené pivo s EPM 15% a obsahem alkoholu okolo 6%. Obsah alkoholu pivovar sice už neuvádí, odhaduji to podle parametrů piva, na starších etiketách je uveden obsah alkoholu 6,4 %. Pivo se mírně podobá hlineckému speciálu (i když hlinecký produkt není připraven svrchním kvašením), a to jak původní stupňovitost, tak obsahem alkoholu, který Hlinsko uvádí v hodnotě 6,5%

Pokračování kvasného procesu v lahvi je znakem všech trapistických piv. Tento druh piva připravují trapističtí mniši v šesti belgických pivovarech. Trapisté jsou reformováni cisterciáci, zatímco bratři na Želivi jsou premonstráti. To není ale tou největší překážkou v tom, že pivo ze Želivi nelze odpovědně označit za pivo vyráběné trapistickým způsobem, jak sám pivovar tvrdí. Největší trapistický pivovar je v Chimay. Jako ostatně i ostatně i jiné trapistické pivovary stáčí po kvašení pivo do lahví, do kterých přidává živou kvasnicovou kulturu a nechá kvasný proces v lahvi pokračovat. Takové pivo se vyznačuje různou chutí podle stáří a sedimentem, který není na závadu. Je jasné, že po přečerpání do lahve za účasti inertního plynu a následné pasterizaci kvasný proces pokračovat nemůže.

Pasterizace svrchně kvašenému klasickému pivu nesluší stejně tak jako mu nesluší třetinkové lahve. Ještě horší je to s cenou. V krámku pana Löffelmanna zaplatíte za třetinku tohoto moku 29 Kč , což je bratru 50 Kč za běžnou českou pivní míru, tedy půllitr. Stojí-li půllitr hlineckého 15% speciálu, byť ne svrchně kvašeného, v točené podobě v herně ve stanici metra Rajská zahrada necelých 17 Kč a na Dejvické necelých 20 Kč, je cena neúměrná. Za stejnou cenu jako Gottschalk se prodává i skutečně unikátní medovinové pivo Castulus a také třetí a zatím poslední z řady želivských piv, Siard Falco.

Husité totiž klášter pobořili a Trčka z Lípy si na jeho místě postavil hrad. Teprve pobělohorská protireformace na tomto místě v roce 1622 znovuzřídila klášter a jeho prvním opatem po obnově byl právě zmíněný Siard Falco. Ten dal jméno višňovému pivu, jedinému u nás. Jeho technologie výroby i chuť se ale dost výrazně liší od belgického Kriek. To je totiž vyráběno kvašením třešní, které mají větší obsah cukru než višně. Višně je ještě vložena do lahve a tak barvou ani chutí tenhle mok už moc pivo nepřipomíná. To už víc připomíná pivo nefiltrovaná višňová jedenáctka z Pivovarského domu v Ječné ulici, která, jen tak mimochodem, stojí točená méně, než lahvička ze Želivi.

Pivovar kláštera v Želivi má výstav 2000 hl ročně. Co také chtít od jedné 20 hl kádě. Přejme mu, aby za tyto ceny prodal alespoň letošní výrobu. Možná se mu to díky turistickému ruchu kolem kláštera a díky blížícím se Vánocům podaří.