Piva z malých pivovarů na Karlovarsku

A tak mě při letošní dovolené strávené v okolí Karlových Varů zajímalo, jestli v této baště G-monopolu najdu také značky středních a malých pivovarů, které se nepovažují za celorepubliková piva. Při loňské letní návštěvě Lokte jsem měl možnost ochutnat v hospůdce Za vodou jedinečnou chodovarskou Zlatou jedenáctku. A tak jsem i letos logicky největší šanci dával Chodovaru.

Dovolenou jsem zahájil v Dubnině v hostinci U jezu. Na čepu měli desítku (15,-) a dvanáctku (18,-) Gambrinus. A desítka mě dokonale potěšila. Samá bublina, bez výrazné chuti a se zřetelnou nepatřící vůní (čili zápachem). Prostě pivo takřka nepitelné. V autokempu Ontario, nacházející se v obci Kyselka byla na čepu také desítka Gambrinus (16,-). Zde byla na daleko lepší úrovni. Ale bubliny zde byly také, takže po dvou pivech jste mohli „letět“. A také v Andělské Hoře jsem narazil na stejnou značku. Holt Chodovar je asi už daleko.

Až teprve při přesunu z Kyselky do Jáchymova bylo potěšeno mé srdce milovníka malých pivovarů. Při průjezdem Velichovem, jsem zaregistroval pivní štít Chodovaru visící na hospodě U lípy. V nabídce byla kromě studené kuchyně Zlatá jedenáctka (asi 13,-) a Prezident Premium. Jenom škoda, že zde nevařili. Oběd jsme proto strávili v Ostrově v restauraci U doktora ve společnosti příjemné a ochotné servírky a krušovického Mušketýra (17,-). Nabízená vepřová s HK a zelím mně připadala poněkud odfláknutá. Palačinky objednané dětem už dopadly lépe. Mušketýr nebyl špatný. Na rozdíl od klasické krušovické desítky chutnal slušně a neměl žádné znatelné vady. Při průjezdu Ostrovem jsem zaregistroval absenci pivního štítu Samsona nad jakýmsi barem. Jaká značka ho nahradila nemusím zdůrazňovat …

Při průjezdu hlavní silnicí Jáchymovem jsem oproti loňsku nezachytil žádné změny. Prazdroj, Gambrinus a Budvar. A tak jsem začal litovat, že jsem si nevzal na dovolenou lahváče Malého Rohozce, které mi „zrály“ doma v lednici. Další pivní štít malého i když v tomto případě celorepublikového pivovaru jsem i po roce našel na Božím daru. Mezi směsí Prazdrojů se zde na jedné restauraci pěkně houpal štít Bernarda. Další nezápadočeský pivovar jsem našel na hoře Plešivec. Zdejší hotelová restaurace měla na čepu českobudějovický Samson. Je to krapítek dražší restaurace a i nabízená dvanáctka stála 33,-. Ovšem po menším výletu bodla! Pivovar Samson se před čtyřmi roky málem zachoval jako Prazdroj. Ale na rozdíl od Prazdroje měl snahu pivovary Regent a Platan prodat a nakonec je po infarktovém období jara 2000 naštěstí prodal.

A právě dalším pivem, které jsem našel byl Platan. V Perninku je u silničky směrem na Horní Blatnou pivnice Kongo. Je to klasická vesnická hospoda s nabídkou studené kuchyně s jedním středním lokálem s cca 22 místy. Otevřeno měla út, st 13:30 - 22:00, čt, ne 13:30 - 21:00, pá 13:30 - 24:00, so 13:30 - 23:00 a v po zavřeno. Na čepu byla dvanáctka jako křen za 15,-. Platana jsem ještě potkal cestou do rezervace SOOS v Nejdeku. Pivní štít visel na penzionu u silnice směrem na Karlovy Vary. A pod zbytky místního hradu se nad jakousi hernou houpal pro změnu Bernard.

Pohled na na denní bar Beskyd v Jáchymově.

Ovšem největší úlovek jsem si nechal nakonec. A můžu říci, že na mě působil jako blesk z čistého nebe. Při odvozu kamaráda na autobus jsem si neodpustil trochu očmuchat neznámé kouty Jáchymova. A kousek od nového kulaťáku směrem k lanovce na Klínovec jsem koutkem oka zaregistroval něco neobvyklého. A když jsem při návratu zpět zastavil a šel to prozkoumat, málem jsem upadl. Nad Denním barem Beskyd visel pivní štít jednoho z nejmenších pivovarů v Čechách, cca 165 km vzdáleného pivovaru Podkováň. Okamžitě jsem si dal večer tříkilometrovou procházku za touto vzácností. A ještě při druhé dvanáctce čepované do půllitrů s logem podkováňského pivovaru jsem nevěřícně kroutil hlavou a novinku posílal mobilem na všechny možné strany. A můžu říci, že jsem zůstal až do zavíračky. Podkováň chutnal báječně. Po dotazu jak jde pivo na odbyt, mi servírka sdělila, že se točí dobře a místní ho pijou. Jinak bar působil slušnou úrovní, i když jeden známý domorodec mě ujistil, že ještě nedávno to byl pajzl, mně už tak nepřipadal. Lokál nabízel 34 míst, bar 10 míst a venkovní terasa 24. K dispozici byl ještě salónek. Lokál byl vymalován červenou a hnědou malbou a zdoben byl převážně historickými i současnými fotografiemi nejspíše Jáchymova. Nechyběla televize. Servírka velmi slušně stíhala obsluhovat hosty. Sympatické bylo, že po 23 hodině nikoho nevyhazovala a v klidu počkala až hosté dopijí a i donesla další pivo. Akorát nově příchozí hosty už nepouštěla. Restaurace nabízela večer stálou nabídku 14 smažených jídel vše po 55,-, tatarák za 95,-, bramborák za 14,- a 8 druhů topinek od 15,- do 46. Kromě podkováňské dvanáctky bar ještě čepoval Bernarda tmavou 13, Budvar světlou dvanáctku, Budvar tmavou dvanáctku a v karlovarském okrese všude přítomný Gambrinus a Prazdroj. Otevřeno měli denně od 10:00 do 23:00.

A jestli kapitán Honza dá dohromady Pivní událost roku, dovoluji si tvrdit, že nabídka podkováňského piva v Jáchymově si rozhodně zasluhuje zařazení mezi ty největší události.