Pivní postřehy z pivního festivalu

Musím popravdě přiznat, že první dva ročníky Olomouckého pivní festivalu se mi zdařilo jaksi ignorovat. Raději jsem svou přítomností přednostně obdařil termínově blízké brněnské Radniční dny s pivem malých pivovarů spolupořádané přímo ČSMNP a konané v centru moravské metropole. Letos jsem však zatoužil po změně. Pro svou návštěvu pětidenních slavností piva a hudby jsem vybral z objektivních i subjektivních důvodů sobotní čas předpolední a popolední.

Oplocený areál festivalu byl rozložen nedaleko olomouckých vysokoškolských kolejí a jeho obdélníkový tvar tvořily stany jednotlivých pivovarů, kterým kralovalo zastřešené jeviště pro hudební programy. Přístřešky velkých výrobců piva samozřejmě barevně reprezentovaly své majitele a mohutná loga již zdaleka propagovala zdejší mok. Menší pivovary byly "usalašeny" povícero v bílých velkostanech. Plátěné přístřešky zaplňovaly dřevěné stoly a lavice s vévodícím výčepem. Jediná brána festivalu se během týdne otevírala většinou s polednem, v sobotu již mohli pijáci konzumovat od 10:00 hodin. Během sobotního dopoledne navštívili "fest" i sběratelé pivovarských suvenýrů, kteří tu uspořádali v jednom z postranních stanů menší prodejní i výměnnou burzu.

Předpolední atmosféra olomoucké pivní přehlídky byla vůbec ve znamení poklidu k níž přispělo i teplé slunečné počasí. Hudební produkce začínala až od půldruhé. Z toho vyplýval i druh návštěvníků, jež tvořily většinou skupinky pivních fandů a sběratelů koštujících rozličná piva. Klid areálu jen dokreslovala hudba doléhající sem od nedalekých kolotočových atrakcí. Bez front si našinec mohl nechat načepovat vybrané pivo a pak si ho vychutnat v poloprázdných stanech, které byly také místem mnoha neformálních setkání.

Kolem jedné hodiny s blížícím se hudebním programem začalo v areálu pivních slavností přibývat lidí mladší generace. Postupně se s příchodem první kapely zcela zaplnilo prostranství před jevištěm.

A na čem jste si mohli v Olomouci pochutnat:
Amstel 12 (20 Kč)
Hostan 10 (15 Kč)
Hostan 11 (15 Kč)
Zlatý Bažant 10 (15 Kč)
Starobrno 10 (15 Kč)
Starobrno 11 (15 Kč)
Krakonoš 10 sv. (13 Kč)
Krakonoš 10 tm. (13 Kč)
Krakonoš 12 (15 Kč)
Rychtář 10 (15 Kč)
Rychtář 11 (16 Kč)
Rychtář 12 sv. (17 Kč)
Rychtář 12 tm. (17 Kč)
Rychtář 12 kvasn. (17 Kč)
Rychtář 15 (20 Kč)
Litovel 11 (15 Kč)
Litovel 12 kvas. (15 Kč)
Maestro (15 Kč)
Litovel 10 tm. (15 Kč)
Bernard 10 (15 Kč)
Bernard 12 (17 Kč)
Velkopopovický Kozel 12 (16 Kč)
Radegast 10 (16 Kč)
Radegast 12 (21 Kč)
Gambrinus 10 (16 Kč)
Gambrinus 12 (21 Kč)
Opat 10 tm. (15 Kč)
Opat 11 (15 Kč)
Opat 12 kvasn. (18 Kč)
Excelent 12 sv. (16 Kč)
Excelent 12 polotm.s ovocnou příchutí (18 Kč)
Excelent 14 tm. (19 Kč)
Vyškov 10 (14 Kč)
Vyškov 11 sv. (15 Kč)
Vyškov 11 polotm. (15 Kč)
Vyškov 12 (16 Kč)
Burgerl.Burgabrau 11 (15 Kč)
Regent 10 (15 Kč)
Regent 11 (17 Kč)
Regent 12 (18 Kč)
Regent 14 (20 Kč)
Budvar 10 (17 Kč)
Budvar 12 sv. (20 Kč)
Budvar 12 tm. (20 Kč)
Zubr 11 (15 Kč)

Chmelový mok byl plněn do půllitrových umělohmotných kelímků. Mezi pivovary k moji lítostí chyběl avizovaný vrchlabský minipivovar, na jehož speciály jsem se bezelstně už dlouhou dobu těšil. Rovněž stánek uherskobrodského pivovaru byl v době mé přítomnosti uzavřen. Na jejich obhajobu musím však uvést, že jsem na pivním festivalu pobýval mimo "hlavní čas". Zpestřením jistě bylo poněkud orientální pivo Desperados s tequilou, jehož láhev zde byla nabízena za 50 Kč. Nemohu nezmínit, že většina pivovarů prodávala za menší či větší cenu i lahvové pivo. Na své si u stánků jednotlivých producentů piva přišli i sběratelé etiket či informací. K prodeji bylo i pivní sklo či trička s logy. Pro úplnost musím ještě napsat, že vstupné na Olomoucký pivní festival, na rozdíl od předešlých dvou ročníků, bylo ve výši 50 Kč. Systém náramků na zápěstí umožňoval opuštění i opětovný návrat do areálu.

Asi by bylo vhodné čtenářům těchto řádek osvětlit výsledky mé osobní minidegustace přítomných piv. Pochopitelně nebylo v mých silách ochutnat pivo ze všech pivovarů. U některých bych to ani neudělal. Nechci se také v žádném případě pouštět do hodnocení, jež by připomínalo i jen vzdáleně v současné době tolik populární odborné degustace. Já rozlišuji piva na ty, kterých chuť mě zaujme a ty ostatní. Nicméně musím "bez mučení" otevřeně přiznat, že mé chuťové buňky nejvíce zaujalo pivo broumovské a rýmařovské. U Opata jsem tento vjem díky mé znalosti originality jeho chutě tak trochu předpokládal. Jeho tmavá desítka měla na festivalu u mě premiéru a výsledek byl nad očekávání. (Kupodivu zachutnala i mojí partnerce, jež je ve výběru piva nadmíru vybíravá). Pivo Excelent jsem již několik let neměl možnost ochutnat. Reference na rýmařovský polotmavý ležák s ovocnou příchutí byly mnohdy odlišné, od obdivu až k naprostému zatracení. O to více jsem čekal na otevření výčepu s pivem z jesenických hor. Malinová příchuť rýmařovského ležáku mě poté natolik příjemně překvapila, že jsem již k dalším stánkům nepokračoval a takříkajíc jsem u Excelentu zapustil kořeny. Ochutnávku některých ostatních piv jsem následně přesunul lahvovým řešením do dalších dnů. Bylo by asi nespravedlivé zmiňovat jen dva výše uvedené pivovary, neboť na vyškovském a trutnovském ležáku jsem si také pochutnal, možná jsem také mnohé čtenáře tohoto článku svým výběrem moku zklamal, faktem však zůstává, že u těchto stanů byl během mého pobytu o pivo největší zájem.

A nakonec ještě jedna poznámka. Trochu posmutnělý jsem byl z rozhovoru se zástupcem minipivovaru Excelent. Má otázka směřovala k postoji rýmařovských občanů k pivu ze svého města. Dozvěděl jsem se o nezájmu, o konzumaci piva z jiného jesenického pivovaru, o závisti………… S podobnými postoji jsem se již setkal v Hlučíně. Ale to je již jiná otázka. V každém případě mohu napsat, že chybu udělali ti, jež na olomouckou velkoochutnávku nedorazili.

PS: Redakce děkuje organizátorům Pivního festivalu (web ZDE) za poskytnutí fotodokumentace.