Všichni jsme dětmi alkoholiků

Ke kvašení plodů a listů rostlin dochází v přírodě samovolně a již před miliony let se tedy předkové člověka v té či oné podobě setkávali s ethanolem. Velká většina lidí vlastní ve své výbavě gen, který je zodpovědný za syntézu alkoholdehydrogenázy - a právě díky tomuto enzymu jsme pak schopní alkohol metabolizovat. Zřejmě ještě před vznikem člověka nalezli první tvorové i potěšení ze stavů, které jim alkohol navozuje. Vyšší živočichové dokáží zažívat příjemné pocity i při činnostech, které nesouvisí s uspokojováním biologických potřeb (ba dokonce se jim často příčí).

Několik příkladů alkoholismu z říše zvířat: Sloni bývají posedlí nakvašeným ovocem, v jižní Africe si libují zejména v plodech zvaných marula a opilí pak tančí na jedné noze. V Zoo prý dokonce někdy předstírají nemoc, aby dostali léky rozpuštěné v alkoholu. Sklon k alkoholismu mají krysy, naproti tomu navyknout na alkohol psy je údajně obtížnější. Závislá zvířata jsou schopná pro alkohol udělat cokoliv, třeba plaší lesní tvorové typu jelenů se plíží kolem hospod. Alkoholu přivykali i koně, pracující dříve v pivovarech či v lihovarech. K náruživým milovníkům piva patří vepři. Opilí papoušci se dokonce chovají dosti podobně jako lidé, různě drmolí, nesouvisle artikulují a padají z bidýlka. Naši nejbližší příbuzní, lidoopi, s oblibou konzumují nakvašené tropické ovoce, které může údajně dosáhnout až hranice 5 % alkoholu - tedy jako pivní ležák.

Skutečně pravidelný kontakt s alkoholem si ovšem naši předkové dokázali zajistit až mnohem později. Aby se v primitivních podmínkách (bez speciálních kmenů kvasinek, uzavřených nádob, prověřené technologie...) podařilo něco zkvasit, bylo především potřeba použít surovinu o vysokém obsahu jednoduchých cukrů. Pokud pomineme med, tuto podmínku nebylo snadné splnit. První obilniny, planá vinná réva či většina ovoce samy od sebe příliš dobře kvasit nemohly. Například planá vinná réva byla hodně rozšířena na východním pobřeží Severní Ameriky - natolik, že Vikingové, když tuto zemi objevili, ji nazvali Vinland - ovšem místní Indiáni kvašené nápoje vůbec nepili. Jistě to nevíme, ale k prvním "vínům" mohly patřit nápoje z kvašené datlové šťávy - a datlové palmy se v Mezopotámii pěstují už asi 8 000 let. Teprve poté následovala další ovocná vína, víno z révy, pivo...

Od zvládnutí kvasného procesu začali být zvýhodňováni lidé, kteří si s metabolismem alkoholu dokázali dobře poradit. Jak to? V podmínkách prvních vesnic mladší doby kamenné a později i starověkých a středověkých městech panovaly totiž otřesné hygienické podmínky. Koncentrace obyvatelstva přála epidemiím, nedostávalo se pitné vody. Kvašené nápoje jako pivo a víno byly pitím relativně nejméně závadným.

Nastupují pravidla evoluční biologie. Kdo měl geny umožňující dobře snášet alkohol (a komu díky genetické predispozici navíc alkohol chutnal a měl peníze si jej opatřit), spíše přežil a dokázal zanechat více potomků než ti, kdo se alkoholu vyhýbali a podlehli chorobám. Geny pro schopnost metabolizovat alkohol se tedy v populaci neustále šířily, pijáků v populaci přibývalo.

Potomci zemědělských civilizací - tedy i Češi - jsou tedy na pití alkoholu vesměs dobře adaptováni. Jsme dětmi když už ne přímo alkoholiků, tedy alespoň pravidelných konzumentů. Abstinenti v minulosti vymřeli. Jinak jsou na tom příslušníci těch národů, které v minulosti zemědělství (či alespoň alkoholické nápoje) neznaly. Zde nepůsobila žádná selekce ve prospěch genů umožňujících zpracovávat alkohol. Díky tomu se nijak nezvyšovala schopnost syntetizovat příslušné enzymy. Výsledky dobře známe z historie - třeba se severoamerickými Indiány pořádně zatočila "ohnivá" voda. Indiáni středo- a jihoameričtí, kteří byli zvyklí popíjet zkvašené nápoje z kukuřice, podobné problémy nikdy neměli a naopak sami svět obohatili o takové lahůdky, jako je tequila či mezcal

V rámci objektivity je však třeba dodat, že holdování alkoholu bylo přírodním výběrem preferováno pouze do určité doby. Po objevu destilace někdy kolem roku 1000 přišel na scénu i tvrdý alkohol, který svým milovníkům už rozhodně jenom neprospíval. A přibližně od 19. století lze navíc hygienickou nezávadnost nápojů zajistit i jinak než fermentací. Naši rodiče tedy nemuseli patřit k milovníkům alkoholických nápojů - tyto zářné vzory však téměř všichni máme mezi svými předky ve vzdálenější minulosti.